V Praze se platí za kilo meruněk 150 korun

Miroslav - S katastrofálně nízkou úrodou meruněk se letos potýkají ovocnáři na jihu Moravy. Kvůli pozdním jarním mrazíkům a především kvůli klimatu, který přál rozmnožení houbové choroby moniliózy, se letošní sklizeň pohybuje proti loňsku mezi pětinou až polovinou. Nedostatek meruněk ovlivní i jejich cenu. Za kilo oblíbeného ovoce letos lidé zaplatí podstatně víc.

Špatná úroda meruněk je především na Znojemsku. "Celkem se na okrese sklidí zhruba pětina toho, co loni. Některé plochy, kterým se vyhnuly jarní mrazíky a byly i chemicky ošetřeny, mají úrodu pěknou. Ve většině sadů je to však katastrofa," řekl ředitel znojemského regionální odboru ministerstva zemědělství Alois Čaněk.

Podle něj je i kvalita velice nevyrovnaná. "Malá sklizeň ovlivní samozřejmě i ceny. Jestliže se výkupní cena loni pohybovala kolem deseti korun za kilogram, letos se vyhoupla na dvacet až třicet korun," potvrdil Čaněk.

Výkupní cena tak posune nahoru i konečnou cenu pro spotřebitele. "Hledáme další odběratele mimo Znojemsko, plán se nám snad zhruba podaří splnit. Oproti nadúrodě z loňského roku, kdy jsme kilo meruněk vykupovali i za sedm korun, stojí letos až třicet. Cena za konečný výrobek tak určitě vzroste. Zatím je ale těžké říct o kolik," soudí Jiří Moravec, ředitel znojemské Znojemie, jediného zpracovatele ovoce na okrese.

"Zrovna dnes jsem byl v Praze, kam se kvůli neúrodě našich meruněk začaly vozit plody z Francie. Jejich cena se v obchodech pohybuje přes sto padesát korun za kilo a Pražáci je za tu cenu kupují," podivil se Čaněk.

monilióza - houbová choroba způsobující hnilobu plodů ovocných stromů i ve skladech více: ZDE

Nad nízkými výnosy si zoufají i ovocnáři na Břeclavsku. "Jen pět podniků bude mít letos alespoň nějakou sklizeň. Na jaře řádil mráz, v poslední době zase monilióza, takže to nevypadá ani na polovinu toho, co bylo loni. Tomu odpovídá i cena. Oproti loňským patnácti korunám je dnešní cena za kilogram meruněk na dvaceti. Alespoň kvalita je dobrá. Sběr plodů by měl být na Břeclavsku ukončen už do deseti dnů," řekl člen předsednictva Ovocnářské unie Zdeněk Jansta.

Malá úroda ovlivnila i letošní druhý ročník Miroslavského meruňkobraní, které je pravděpodobně jedinou akcí propagující pěstování meruněk na jihu Moravy. "Miroslav byla pěstováním meruněk pověstná. Po uzavření místní Fruty se však většina velkopěstitelů z okolí dostala do potíží a začala sady likvidovat. Jen letos zrušilo místní zemědělské družstvo dvanáctihektarový sad. V okolí Miroslavi
zbylo 5 hektarů sadů. Letos jsme dokonce museli meruňky koupit jinde," zoufá si místostarosta Miroslavi Roman Volf.
"Pěstovat v okolí Miroslavi meruňky ve velkém dnes nemá cenu. Od uzavření zdejší Fruty před pěti lety byl meruňkový sad prodělečný, měli jsme obrovské problémy s odbytem. Navíc poslední dva roky se neurodilo téměř nic, takže jsme sad raději zrušili," dodal předseda miroslavského družstva Jiří Doubrava.

Kvůli neradostným perspektivám s odbytem meruněk, které není možné skladovat a musí být okamžitě zpracovány, se plochy tohoto tradičního jihomoravského ovoce už deset let pomalu snižují. "Přestárlé sady se ruší, ale nových se vysazuje jen minimum. Přitom stát na jejich založení přispívá až stotisícovou částkou na hektar a k tomu je možné získat až šedesát tisíc na vybudování kapénkových závlah. Zájem zemědělců je však poměrně malý," řekl Čaněk.

Lepší situace než u velkopěstitelů není ani u zahrádkářů. "Kdo meruňky nepostříkal, nemá skoro nic. Z běžných třiceti beden jsem letos sklidil jen čtyři. To nebude ani pro rodinu," zlobil se Luděk Kracík, který má zahrádku nedaleko Znojma.