První z nich, který připomíná Maxe Ecksteina, je před domem v Jáchymově ulici. Další kameny by se brzy mohly objevit například v Kolíně.
"Ve čtvrtek budou pokládat pamětní kámen studenti v Kolíně. Tuto akci pořádají zcela nezávisle na nás," vysvětlil jeden z členů České unie židovské mládeže Bob Matuška.
Včera unie položila celkem deset kamenů v devíti ulicích. První kámen položil sám sochař Günter Demnig v Jáchymově ulici. Další jsou v Pařížské, Kozí, Týnské nebo v ulici Politických vězňů. Do budoucna se počítá s dalšími.
"Rádi bychom vydláždili celou Prahu," říká s nadsázkou Matuška.
První položený kámen byl věnován Maxi Ecksteinovi. "Jeho jméno jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. Není to žádná známá osobnost. A to je právě na tomto projektu zajímavé," řekl ve svém projevu při pokládání kamene Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, které převzalo nad projektem záštitu.
Mladí Židé se k projektu inspirovali v Německu, kde projekt funguje již delší dobu.
Kritéria pro výběr konkrétních osob, jimž se pomníčky stavějí, nemají. Obracejí se na rodiny, kterým někdo zemřel v koncentračním táboře a které chtějí svému příbuznému vzdát poctu. "Začali jsme Maxem Ecksteinem, protože nemá žádné žijící příbuzné," dodává Matuška.
Po obětech se bude šlapat, protestovala židovská komunita v Mnichově
Po Evropě je podle něj takových pamětních kamenů už přes 13 tisíc, mimo jiné v Rakousku, Německu, Nizozemsku nebo v Itálii, uvedla ČTK. Podle ní má projekt i své kritiky. Ti mu vyčítají, že po jménech obětí holokaustu se bude doslova šlapat nebo že mohou být destičky znečištěny. Například Mnichov tak kvůli protestům tamní židovské komunity od projektu odstoupil. Také Polsko již udělené povolení stáhlo.
Organizátoři jsou naopak přesvědčeni, že umístění v chodníku má své výhody. Kolemjdoucí podle nich pomníčky jen tak nepřehlédnou, a pokud si chtějí přečíst, co je na nich napsáno, musí se před památkou oběti doslova sklonit.
Za druhé světové války nacisté vyvraždili podle odhadů asi šest milionů evropských Židů ze zhruba devítimilionové populace. V českých zemích tehdy žilo okolo 120 tisíc lidí židovského původu, z nichž se přibližně 80 tisíc z koncentračních táborů nevrátilo.
