Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rekordní deště v Praze: za půl roku spadlo srážek jako jindy za rok

  0:12aktualizováno  0:12
Přestože letošní povodně neničily republiku tolik jako záplavy v roce 2002, první pololetí patří k nejdeštivějším v historii a rok 2002 v úhrnu srážek překonává. Deště v Praze se letos blíží srážkovým úhrnům, které normálně v tuto dobu spadnou na horách.
V Praze letos rekordně pršelo (ilustrační snímek).

V Praze letos rekordně pršelo (ilustrační snímek). | foto: AP

Údajů si jako první všimli dva pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu. "Zpracovali jsme údaje ze čtyř pražských stanic od 1. ledna do 25. června a porovnali s údaji od začátku měření. Pro stanici ve Kbelích je to druhý nejvyšší srážkový úhrn, pro ostatní tři stanice (Ruzyni, Karlov, Libuš) absolutně nejvyšší," píší meteorologové Stanislav Racko a Jan Šedivka, kteří svůj článek publikovali na serveru Infomet.

Na pražském Karlově spadlo za pololetí 391 milimetrů, tedy nejvíc od začátku měření v 20. letech minulého století. V Klementinu, které měří už od půlky 18. století, to stačilo "jen" na desátou příčku.

Pro srovnání, dlouhodobý průměrný úhrn srážek v Praze za celý rok dosahuje nějakých 460 milimetrů, takže letos za půl roku napršela skoro celá průměrná roční dávka vody. Nejvíc rekordu pomohly poslední dva měsíce květen a červen. Kdyby meteorologové udělali podobně podrobnou analýzu i jinde, třeba na Šumavě, možná by také dospěli k rekordům. Má k nim našlápnuto i Churáňov, kde napršelo za šest měsíců 727 milimetrů a průměr za rok je tam tisíc.

Nadprůměrně však pršelo i v jiných částech republiky, například v Brně, kde je průměr 500 milimetrů za rok, a letošní pololetí už dodalo 357 mm na stanici Brno-Tuřany. Nejvíc prší v Jizerských horách, které jsou zvyklé na úplně jiné cifry – od 800 do 1 700 milimetrů ročně.

Náhoda a tání ledovců

Proč rekordy padaly hlavně ve středu republiky? "Srážky jsou v podstatě náhodná záležitost. Jde o výkyv. Příčinou byla atypická cirkulace atmosféry nad střední Evropou. Nad Islandem, kde je obvykle tlaková níže, byla tlaková výše. Nad Azorskými ostrovy to bylo obráceně. Důsledkem toho byly možná i povodně," řekl klimatolog Ladislav Metelka. I pomíchání tlakových níží a výší má svou příčinu. Už před několika týdny meteorologové potvrdili, že na vině je masivní tání ledovců v Arktidě.

Kromě meteorologů a postižených povodněmi si všimli velmi vlhkého počasí i zemědělci. "Srážky, které většinou evidujeme za čtvrt roku, teď spadly za pouhý měsíc," prozradil Luděk Němeček z Agrodružstva Brázdim v okrese Praha-východ. Kvůli podmáčené půdě se pole nedala dobře obdělávat a Němeček předpovídá horší sklizeň cukrové řepy.

Povodně v červnu 2013. Deště opět rekordně zvedly hladiny řek v celé ČR:

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.