"Připravujeme odborné podklady a doporučení politickým reprezentacím aliančních států, jak v tomto směru postupovat," říká šéf českých zdravotníků, Roman Blanař.
Na programu zasedání výboru označovaného zkratkou COMEDS, které je nejvýznamnější akcí pořádanou kdy českou zdravotnickou službou, je ale i řada dalších témat. Již tradičně jsou to otázky spojené s koordinací práce a postupů zdravotnických služeb jednotlivých armád tak, aby byla zabezpečena jejich hladká spolupráce v zahraničních mírových operacích.
Do Prahy se sjelo 130 delegátů z 25 zemí NATO a sedmi států zapojených do programu Partnerství pro mír. Přesto se v hotelu Diplomat živě diskutuje i o vojenských silách Evropské unie. "Neexistují totiž nějaké specifické evropské síly. Jsou opět tvořeny jednotkami, které země EU vyčleňují i pro NATO," vysvětluje Blanař.
Boj proti zbraním hromadného ničení se stal jednou z hlavních priorit NATO po jejím pražském summitu na podzim roku 2002. Výbor náčelníků vojenských zdravotnických služeb států NATO má v tomto ohledu nezastupitelnou úlohu. V jeho rámci byla nedávno vytvořena zvláštní pracovní skupina pro zbraně hromadného ničení.
"Sdružuje všechny experty na tyto zbraně, kteří dříve pracovali v různých organizacích aliance. Cílem je vypracovat takový systém, abychom mohli okamžitě reagovat na jakýkoli teroristický útok, při kterém by byly použity biologické zbraně," zdůrazňuje belgický generálmajor Roger Van Hoof, předseda COMEDS.
Roger Van Hoof vysoce oceňuje příspěvek české vojenské medicíny novým schopnostem Aliance: mnohonárodnostní prapor chemické, biologické, radiologické a jaderné obrany, jehož vybudováním byla pověřena právě česká armáda a který v současnosti sídlí v Liberci. Prapor je součástí Sil rychlé reakce NATO.
Výbor náčelníků vojenských zdravotnických služeb států NATO se schází dvakrát do roka. Jednou v Bruselu, podruhé v jedné z členských zemí. V průběhu jeho zasedání hostitelský stát vždy připravuje tzv. Národní den, prezentaci své zdravotnické služby. Ta proběhla v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. K vidění byly součásti polních nemocnic, jako jsou speciální kontejnery a vozidla.
Účastníci jednání a další hosté se mohli podívat na nejmodernější stany, které armáda v současné době testuje. "Každá polní nemocnice je sestavena z kontejnerových modulů a ze stanových modulů. Ze stanových modulů se staví centrální koridor, z něhož potom vybíhají různá oddělení, lůžkové, chirurgické či ambulantní. Armáda potřebuje stany, které se dají rychle postavit a složit, které jsou odolné a do kterých se dá rychle instalovat potřebná technologie, zejména klimatizace," říká Miloš Bohoněk z Motolské nemocnice, jediný pediatr, který pracoval v polní nemocnici v irácké Basře.
Velkou pozornost budil i takzvaný MOBIX, vojenské mobilní pracoviště s rentgenovým zařízením. "Dřív měla armáda pojízdné rentgeny, s nimiž preventivně kontrolovala zdravotní stav vojáků. MOBIX je úplně nová věc. Poskytli jsme ho civilnímu sektoru. Slouží jako terénní zařízení pro zjišťování zdravotního stavu bezdomovců v oblastech, kde hrozí výskyt tuberkulózy," objasňuje Miloš Bohoněk.
Šéfové vojenských zdravotnických služeb států NATO jednají v Praze do zítřka.
