Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polským prezidentem zřejmě bude Duda, nebo Komorowski

  7:21aktualizováno  22:52
Poláci v prvním kole vybírali prezidenta. Lidé rozhodují, zda v úřadu na dalších pět let zůstane současná hlava státu Bronislaw Komorowski, nebo bude vystřídán. Podle odhadů se bude konat za čtrnáct dní druhé kolo, protože žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů.

Polský prezident Bronislaw Komorowski na pietní akci k 70. výročí osvobození Osvětimi (27. ledna 2015) | foto: Reuters

Volební místnosti se uzavřely ve 21 hodin. Podle odhadů zveřejněných agenturou Reuters postoupí do druhého kola Komorowski s 32,2 procenty obdržených hlasů a opoziční Andrzej Duda s 34,8 procenty.

Podle Komorowského je třeba nutné se na výsledky dívat jako „na vážné varování pro celý vládní tábor“. Poláci budou letos na podzim v parlamentních volbách rozhodovat o osudu současné liberální vlády premiérky Ewy Kopaczové (PO), a dnešní hlasování tak lze považovat za test nálady v zemi ve volebním roce.

Fotogalerie

„Aby byl možný důstojný život v bezpečném Polsku, je třeba ji vylepšovat v mnoha oblastech a náprava musí začít od změny v prezidentském úřadu,“ řekl 42letý právník Duda, bývalý pracovník kanceláře konzervativního prezidenta Lecha Kaczyńského.

Třetí podle odhadů skončil bývalý rockový hudebník Pawel Kukiz s 20,3 procenta hlasů. Podle politologů Kukiz oslovil zejména lidi otrávené tradiční stranickou politikou. „Voliči jsou svobodní lidé, sami rozhodnou, pro koho budou hlasovat,“ řekl Kukiz a dal tak najevo, že před druhým kolem nepodpoří ani Dudu, ani Komorowského.
Třetím místem se tak naplnila očekávání, že za sebou nechal kandidáty zavedených politických stran, jako jsou lidovci nebo Svaz demokratické levice.

Bez větších problému a za nejnižší účasti od roku 1989

Podle odhadů přišlo hlasovat 49,4 procenta voličů. Pokud se tento údaj potvrdí, půjde o nejnižší účast v prezidentských volbách od přelomového roku 1989.

Hlasování podle ústřední volební komise neprovázely žádné větší problémy. Ústřední volební komise informovala, že na několika místech Polska se vyskytly případy, že členové komisí nebyli střízliví. V Lubani na jihozápadě země policie zadržela dva muže, kteří rozbili výplň dveří u jedné z volebních místností.

Bronislaw Komorowski, kterého podporuje středová Občanská platforma premiérky Ewy Kopaczové, se v roce 2010 stal prezidentem za mimořádných okolností. Byl zvolen jen několik měsíců po letecké katastrofě u ruského Smolenska, při níž kromě 95 dalších lidí zahynul i tehdejší konzervativní prezident Lech Kaczyński, velký spojenec nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).

V současných volbách je nejsilnějším rivalem Komorowského mladý europoslanec a právník Andrzej Duda kandidující právě za národně-konzervativní PiS. Ve volební kampani se aktivně hlásil k odkazu Kaczyńského, v jehož prezidentské kanceláři pracoval.

Polský prezident může navrhovat i vetovat zákony, může je také posílat k ústavnímu soudu. To zažíval premiér Donald Tusk z liberální PO v letech 2007 až 2010, kdy prezidentský palác obýval konzervativec Lech Kaczyński blízký PiS.
Prezident se společně s vládou podílí na tvorbě zahraniční a bezpečnostní politiky země.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.