Arcibiskup Dziwisz, který byl osobním tajemníkem Jana Pavla II. a o papeži sepsal sedmadvacetisvazkové paměti, vedl modlitby v historické wawelské katedrále v jihopolském Krakově.
Následně by měl být oficiálně jmenován pětičlenný církevní tribunál, který bude shromažďovat svědectví od svědků v Polsku. Vatikán zahájil řízení ve věci blahoslavenosti zesnulé hlavy římskokatolické církve již v červnu.
Aby člověk mohl být blahořečen, požaduje církev důkaz o alespoň jednom zázraku, který způsobil po smrti. Takový zázrak musí být důsledkem modlitby, kterou někdo žádal zesnulého o přímluvu u Boha.
Aby byl blahoslavený svatořečen - prohlášen za svatého - je třeba prokázat další posmrtný zázrak.
Jan Pavel II., který pocházel z Polska, zemřel 2. dubna. Již při jeho pohřbu několik tisíc věřících naléhalo skandováním "Santo, subito santo!" (Ať je hned svatý!), aby byl okamžitě prohlášen svatým.
Podle obvyklých pravidel by proces blahořečení, jenž je předstupněm k prohlášení za svatého, měl začít až pět let po úmrtí. Papež Benedikt XVI. ale brzy po nástupu do úřadu od této podmínky v případě Jana Pavla II. upustil a otevřel cestu k rychlému postupu.
