Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V pohraničí doutnají další ohniska napětí, varuje šéf vládní agentury

  20:05aktualizováno  20:05
V odlehlých příhraničních oblastech, jako je Šluknovsko, hrozí další střety a protiromské nálady, myslí si ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Konkrétní města nechce z bezpečnostních důvodů jmenovat. Předpovědět ohniska napětí by měla pomoci i aktualizovaná mapa vyloučených lokalit.

Policie koriguje pochod městem Rumburkem na Šluknovsku. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Jsou regiony, kde nálada ve společnosti už teď není příznivá. Nechci ale moc ukazovat. Sám bych mohl přivolat nějakou potíž. Obecněji se dá říct, že není náhoda, že to propuklo v příhraničním regionu," říká.

Martin Šimáček bude ve středu v 8:30 hostem on-line rozhovoru

Problémy podle něj může eskalovat zejména tam, kde je vysoká nezaměstnanost, a tedy konkurence o pracovní místa. "Způsobuje, že ti co pracují, si více všímají lidí, co nepracují nebo jsou závislí na dávkách," míní. 

Kromě odlehlých příhraničních oblastí v Ústeckém, Olomouckém či Moravskoslezském kraji vidí možné riziko i v místech, kde se soustřeďuje organizovaný zločin - například lichva nebo obchod s lidmi. "To může být věcí i velkých měst," podotýká Šimáček. 

Předpovědět místa dalších střetů je obtížné, tvrdí experti

Podle antropologa Tomáše Hirta ze Západočeské univerzity v Plzni, který se problematice sociálního vyloučení věnuje, lze vyostření situace na jiných místech v Česku předvídat jen velmi těžko.

"Jsme schopní analyzovat příčiny a souvislosti, které vedly ke vzniku stávajících konfliktů - například prodej bytů, stěhování nájemníků, sociální úpadek, který vede k radikalizaci. Říct ale, na jakém místě dojde ke konfliktu, to společenská věda moc neumí," uvádí.

Pouliční bitky podle něj probíhají každou noc, ale v době, kdy se otřásají sociální jistoty, narůstá riziko, že budou účelově označeny za rvačky s etnickým podtextem. "Na tom se podílejí jak exponenti neonacistického hnutí, někteří lokální politici, tak představitelé romských organizací. A především média, pro která je obraz etnického konfliktu mimořádně atraktivní," myslí si Hirt.

Vyloučené lokality podle krajů

Praha - 6 (v nich 9 000 až 9 500 Romů)

Středočeský - 36 (3 000 až 3 500)

Jihočeský - 16 (1 500 až 2 000)

Plzeňský - 17 (1 500 až 2 000)

Karlovarský - 18 (3 500 až 4 000)

Ústecký - 63 (21 000 až 22 000)

Liberecký - 26 (2 000 až 2 500)

Královéhradecký - 25 (2 000 až 2 500)

Pardubický - 15 (1 000 až 1 500)

Vysočina - 11 (1 500 až 2 000)

Zlínský - 11 (500 až 1 000)

Olomoucký - 27 (4 500 až 5 000)

Moravskoslezský - 28 (10 000 až 10 500)

Jihomoravský - 11 (5 000 - 5 500)

Zdroj: MPSV (2006)

Za trochu uměle vyostřené považuje dění na Šluknovsku i Jan Černý, ředitel programů sociální integrace organizace Člověk v tísni. "Je to kombinace působení médií na konci okurkové sezóny, ambicí politiků, kteří se snaží zviditelnit, a dvou vystrašujících kriminálních trestných činů (v Novém Boru a Rumburku - pozn. red.). Ukazuje to, jak snadné je podnítit dav," míní.

Vznik nepokojů v jiných městech nepředpokládá. "Může to někde být, ale nevím o žádném místě v Česku, kde by se to takto hrotilo," říká Černý.

Drábkovo ministerstvo aktualizuje mapu vyloučených lokalit

Lépe odhadnout potenciální násilnosti by měla pomoci i aktualizovaná Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR. Původní materiál, který si nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, je ale už pět let starý a v řadě informací již není aktuální. 

"Vím, že na ministerstvu by mělo možná už na konci tohoto roku a určitě v průběhu roku příštího proběhnout šetření, které naváže na to předchozí a mělo by být ještě přesnější," říká Šimáček, jehož agentura se na zpřesňování dat také podílí.

Tým sociologa Ivana Gabala v roce 2006 zjistil, že je v Česku ve 167 obcích 310 vyloučených lokalit, v kterých žije celkem 60 až 80 tisíc Romů. Lokality ale nejsou úplně souměřitelné. V některých případech se jedná o jeden činžák, jinde o sídliště s několika tisíci obyvateli.

Agentura odhaduje, že v současnosti se počet lokalit blíží 400. V Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji jsou prý v malých městech a obcích v příhraničních oblastech dosud nezmapovaná místa, navíc přibyly lokality v důsledku řízené migrace.

Z Gabalova šetření vyplynulo, že nejvíce rizikových míst je právě v Ústeckém kraji, kam patří i Šluknovský výběžek. Ghett se v kraji nachází kolem 60. A to jak ve velkých městech (Most, Litvínov, Děčín či Ústí nad Labem), tak i v malých obcích (Cítoliby nebo Straškov). Celkem v nich žije přes 20 tisíc Romů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.