"Vzkažte lidem v Česku, že se Slované opět musí spojit," šeptá spiklenecky třiasedmdesátiletá stařenka.
A pak už slzy nejdou zastavit: "Můj otec vás osvobozoval od fašistů, jeho fotky z Česka dodnes opatruji. A vy jste teď už také kapitalisté."
Paní Marie byla jednou z dvaceti tisíc lidí, kteří v neděli podle odhadů v Petrohradu veřejně slavili výročí komunistického puče. V drtivé většině šlo o lidi v důchodovém věku, vidět však byli i mladí anarchisté v bundách s revolucionářem Che Guevarou.
Mezi portréty, které demonstrující nesli na transparentech, dominovaly dva: Lenin a Stalin. První vůdci Sovětského svazu, kteří mají podle historiků na svědomí miliony životů, byli ve zmrzlých rukách důchodců neseny jako posvátné ikony.
"Odkud jste?" ptá se i Sergej Kolotkin, který za tři ruble prodává noviny, v nichž si můžete přečíst třeba oslavný text ke 125. výročí Stalinových narozenin. "Á, Česká republika. KSPM, že?"
Po opravě zkratky pro komunistickou stranu v Česku už čtyřiašedesátiletý muž spokojeně opakuje: "Ano, KSČM, tak je to správně." Jenže pak se Kolotkin rozzuří, takřka křičí odpověď na dotaz, zda je z Petrohradu. "Ne, z žádného Petrohradu! Já žiji v Leningradě!" trvá na starém názvu, který byl po pádu režimu vrácen na ten úplně původní.
Nad hlavami les rudých praporů a nápisy vyzývající ke světové revoluci proletariátu. Kilometr dlouhý had demonstrantů jde po Něvském prospektu, nejnablýskanější třídě Petrohradu. Protesty proti kapitalismu se tam paradoxně odrážejí od svítících reklam světoznámých firem.
Rozjařená parta cizinců vyjde s kávou z McDonald's a nadšeně se připojí k procesí. "Kdo nejde s námi, jde proti nám," spokojeně jim říká starší paní. Turisté jí anglicky odpovídají: "Sorry, nerozumíme vám..."
V první řadě průvodu prkenně kráčí starý muž ve vojenské čepici, nese portréty Stalina a běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Kontroverzní postava současné politiky si je s někdejším diktátorem nápadně podobná. A stařec sbírá podpisy do referenda, aby Lukašenko nahradil ruského prezidenta Putina.
Po hodině dojdou lidé před Zimní palác. Zde poslouchají projevy komunistických předáků, stojících na korbě obstarožního náklaďáku. Za každou řečí následuje mohutné: "Urá, Urá, Urá."
Před jednou odpoledne je po všem. "Hezké to bylo, hlavně že nepršelo," říká Marie Vasilijevna a osušuje si slzy. "A na 1. máje jsme tady zase."
 Ruští komunisté si při pochodu v Petrohradě připomněli 87. výročí bolševické revoluce. (7. listopadu 2004) |
