Peruánský prezident Alan García, který zákony prosadil, označil jejich možné zrušení za "obrovský omyl".
Věříme a očekáváme, že Kongres dotáhne akci do konce", sdělil šéf domorodé lidskoprávní skupiny AIDESEP Albert Pizango agentuře Reuters.
Výbor peruánského parlamentu ve svém úterním stanovisku konstatoval, že prezident schválením zákonů zašel "příliš daleko". Rozhodnutí výboru má však ještě v pátek potvrdit hlasování celého parlamentu. Podle jeho předsedy by rozhodnutí mohlo ukončit všechny protesty v zemi. Na počátku týdne byl kvůli nim v některých provinciích vyhlášen výjimečný stav.
Hlasování výboru následovalo po více než týdenních protestech a blokádách, kterých se účastnilo několik tisíc indiánů z více než pětašedesáti domorodých skupin.
Demonstrující vyzbrojení oštěpy, luky a šípy obsadili v provinciích Cusco, Loreto a Amazonas hlavní silnice, hydroelektrárny a ropné a plynové stanice.
Indiáni organizovali protesty v obavě, že nové zákony umožní investorům nakupovat půdu ve společném vlastnictví a že se jí zmocní zahraniční společnosti. Podle peruánských indiánů společnosti těžící ropu a plyn v minulosti poškodily životní prostředí i zdraví obyvatel. Domnívají se také, že by zdroje měly být uchovány pro příští generace.
Oblast peruánské Amazonie je neobyčejně bohatá na přírodní zdroje. V regionu se nachází zejména velké zásoby ropy a plynu.
Sporné zákony letos schválil peruánský prezident Alan García jako součást dohody o volném obchodu se Spojenými státy s představou, že přispějí k modernizaci země. K jejich prosazení získal od parlamentu dočasně speciální pravomoci.
