Úroveň výuky pak klesá až do deváté třídy, kde je nejhorší.
Na to, že to se základními školami vůbec není v pořádku, upozorňují ve své nejnovější výroční zprávě školní inspektoři.
Zatímco učitele prvního stupně základních škol pochválili, na jejich kolegy z druhých stupňů se sesypala kritika: učitelé neumějí děti do výuky zapojit, nepoužívají pomůcky a spokojují se jen s tím, že svým žákům ze stupínku "odvyprávějí" probíranou kapitolu z učebnice.
"Slovní hodnocení žáků se omezuje jen na povšechné pochvaly. Při zkoušení navíc učitelé prověřují jen to, co se děti naučily nazpaměť," kritizují školní inspektoři. Takovému způsobu výuky mělo přitom dávno odzvonit. Učitelé mají děti vést hlavně k tomu, aby uměly informace samy najít a pak s nimi pracovat.
"Ministerstvo školství sice chce, abychom učili moderně, jenže zároveň nezrušilo přijímací zkoušky na střední školy. A ty jsou postavené právě na nabiflovaných znalostech. Školám nezbývá nic jiného než přijímačkám výuku podřídit," podotýká ředitel jedné z turnovských základních škol Karel Bárta.
Oproti loňsku je však i na druhém stupni základních škol situace přece jen lepší. Učitelé jsou totiž vzdělanější: těch nekvalifikovaných rychle ubývá.
Školy nejvíc šidí žáky pátých tříd
Každý třetí učitel dětí v páté třídě nemá pro svou práci potřebné vzdělání. Je to mnohem horší než v jiných ročnících, píší školní inspektoři ve své zprávě.
"Čím to? V první třídě je potřeba naučit děti číst a psát, což je zásadní. A v osmičkách a devítkách je zase potřeba připravit děti co nejlíp na přijímačky. Takže když si má ředitel vybrat, do které třídy dát nekvalifikovaného učitele, většina si nejspíš řekne, že v pětce je nejmíň co zkazit," míní zástupce ředitele Základní školy v Benešově nad Ploučnicí Miroslav Hanzelka.
Nedostatkoví učitelé jazyků
Inspektorům se tento přístup k páťákům nelíbí. Platí totiž přímá úměra: čím nižší dosažené vzdělání učitel má, tím méně si z jeho hodin školáci odnesou. A naopak. "Nejvíce se to projevuje ve výuce českého jazyka, matematiky a cizích jazyků," řekla mluvčí inspekce Světla Prokešová.
A právě učitelé angličtiny a němčiny jsou nejčastěji "nedostatkovým zbožím". Školy je shánějí těžce, a proto často vezmou zavděk třeba maturantkou, hlavně když umí anglicky. "V posledním roce se to ale trochu zlepšuje. Zrovna včera jsem jednu učitelku angličtiny s diplomem sehnal," pochvaluje si Karel Bárta.
Možná právě proto, že jich je pořád málo, takže se o svá místa nemusí bát, se učitelé angličtiny při výuce nijak zvlášť nesnaží. Od inspektorů za to dostali v porovnání s ostatními kolegy nejhorší známky. Děti se jim nedaří při hodinách dostatečně zaujmout a mezery mají i v přípravě na vyučovací hodiny.
Slavně nedopadli ani němčináři a učitelé fyziky. "Fyzika je mimořádně obtížný předmět, proto je i těžké pro něj děti při hodinách nadchnout. Na druhou stranu to nejspíš nebude tak zlé, když naši školáci dopadli při mezinárodním porovnání znalostí v přírodních vědách vysoko nad průměrem," upozorňuje Karel Tomek z ministerstva školství.
"Jedničku" si naopak od inspektorů za svou práci a za to, jak děti umějí pro svůj předmět nadchnout, vysloužili učitelé chemie a výpočetní techniky.
