Schůzky se zúčastnili šéfové států a vlád 43 zemí a představitelé řady mezinárodních organizací v čele s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Českou republiku zastupoval místopředseda vlády Alexandr Vondra.
Ten českým novinářům řekl, že považuje vytvoření Unie pro Středomoří za důležitou iniciativu. "Dialog v oblasti Středomoří musíme vítat, je to v zájmu bezpečnosti Evropy, v zájmu ekonomického rozvoje oblasti," uvedl.
Unie měla podle původních představ Sarkozyho zahrnovat jen středomořské země. Na naléhání Německa však do ní nakonec byla zapojena celá EU. Vondra k tomu řekl, že určité počáteční obavy severu, středu a východu EU z francouzské iniciativy se týkaly toho, aby na Středomořskou unii nebyly věnovány zdroje EU na úkor například východní politiky a Balkánu.
Nakonec se podle něho podařilo v tomto bodu dosáhnout porozumění. Unie pro Středomoří také nebude použita jako páka na zastavení rozšiřování EU.
Vondra na jednání zastoupil předsedu vlády Mirka Topolánka, který v pátek účast odvolal s poukazem na osobní důvody. Slovensko zastupoval ministerský předseda Robert Fico. V dopoledních hodinách se v Paříži objevil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Účastníci v závěrečném dokumentu obecně podpořili mírový proces na Blízkém východě, ale bez přímé zmínky o dvou státech (tedy vedle Izraele i Palestiny), v obecné rovině odsoudili terorismus ve všech jeho formách a v podobném duchu zmínili i lidská práva.
Na to, že dokument neklade dostatečný důraz na lidská práva, už předem upozorňovaly některé humanitární organizace a francouzský tisk otevřeně psal o "diktátorech" mezi účastníky summitu. Zvláštní pozornost přitom věnoval syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.
Unie chce očistit Středozemní moře a vylepšit infrastrukturu
Nově vznikající unie navazuje na takzvaný barcelonský proces, který byl rovněž s cílem podpořit spolupráci EU a jižní strany Středomoří zahájen v roce 1995, ale nevedl k velkým výsledkům. Ani nyní zakládaná struktura nevyvolává velké očekávání, mimo jiné s ohledem na nejasnost financování plánovaných projektů.
Účastnické země jsou přesvědčeny, že Unie pro Středomoří může sehrát významnou roli při řešení společných problémů středomořské oblasti, jako jsou hospodářský rozvoj, zhoršování životního prostředí, migrace, energetika, ale i terorismus a extremismus.
V praktické oblasti se chce Unie pro Středomoří soustředit hlavně na očistu Středozemního moře - jako cílové datum je uváděn rok 2020, na zlepšení námořního spojení, budování dálnic a železnic na jižní straně Středomoří, solární energetiku a vysoké školství. Předpokládá se také vytvoření středomořské agentury pro rozvoj podniků. Ve Slovinsku by měla vzniknout Středomořská univerzita.
Pokud jde o financování těchto plánů, označil Vondra za zajímavý návrh britského premiéra Gordona Browna, aby byly v rámci Evropské investiční banky vyčleněny tři miliardy eur (75 miliard korun) na energetické projekty, které zbaví Středomoří přílišné závislosti na fosilních palivech. Brown prý přitom konkrétně zmínil jadernou energetiku.
Olmert jednal s Abbásem, nepřímo i s prezidentem Sýrie Asadem
Na okraj summitu se uskutečnilo mimo jiné krátké jednání izraelského premiéra Ehuda Olmerta a předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a podle agentury AFP Olmert prostřednictvím tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana nepřímo jednal i se syrským prezidentem Asadem. Obě země jsou stále ve válečném stavu.
Olmert i Asad hovořili v Paříži o zájmu přeměnit dosavadní nepřímé kontakty mezi oběma zeměmi v přímé. Olmert také po setkání s Abbásem řekl, že možnost dohody mezi Izraelem a Palestinci nebyla nikdy tak blízko jako teď.
Kromě toho Asad a libanonský prezident Michel Sulajmán ohlásili zřízení svých velvyslanectví ve druhé zemi. Oba sousedící státy nemají jeden ve druhém ambasádu od vyhlášení své nezávislosti ve 40. letech.
Vondra se v sobotu a dnes dopoledne také účastnil jednání ministrů pro evropské záležitosti členských zemí EU. Na programu byl i další vývoj kolem ratifikace lisabonské smlouvy o reformě institucí EU. Vicepremiér řekl, že se nic nemění na už dříve dohodnutém harmonogramu - Irsko, které v referendu smlouvu odmítlo, přinese v říjnu analýzu situace a pak budou pokračovat porady o dalších postupu.
Vondra řekl, že v ministři jednali v bretaňském přístavu Brestu i o sportu, zvlášť o fotbalu. Jde o to, jak reagovat na nynější značnou nerovnováhu v potenciálu jednotlivých zemích, plynoucí i z toho, že bohaté kluby získávají i hráče ve velmi mladém, ba dětském věku.
Podle Vondry se zřejmě opouští idea regulovat počet cizinců v klubech, ale zvažuje se způsob, jak omezit pohyb hráčů, kterým ještě není osmnáct let. "To má smysl asi i u nás," řekl. Dodal, že Francie a Nizozemsko chtějí dát podnět, aby Evropská komise vypracovala návrh příslušných opatření.
