Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci Barnevernu se šikují po celém světě, odebral dalších pět dětí

  18:56aktualizováno  18:56
Norsko, USA, Dánsko ale i Kanada či Rusko. Odpůrci norského sociálního úřadu Barnevern po celém světě se rozhodli sérií protestů dát najevo, co si o praktikách této služby myslí. Podnětem byl další případ z loňského listopadu, kdy norské úřady zabavily pět dětí z norsko-rumunské rodiny Bodnariových. Jako první se lidé sešli v Oslu.

Demonstrace proti norské sociální službě Barnevern v Praze (30. května 2015) | foto:  Dan Materna, MAFRA

První ze série protestů byl svolán na náměstí Eidsvolls plass v Oslu. Od 17:30 se tu sešly desítky odpůrců norského úřadu, jen na Facebooku přislíbilo účast hruba 70 lidí. Další demonstrace budou navazovat v průběhu celého ledna, odpor k norské sociální službě vysloví například i v Indii.

Protesty ve světě

5. ledna – Norsko
8. ledna – USA
8. ledna - Dánsko
8. ledna – Velká Británie
8. ledna – Irsko
8. ledna – Španělsko
9. ledna – Rumusko
9. ledna – Belgie
9. ledna – Německo
9. ledna – Kanada
9. ledna - Itálie
10. ledna – Španělsko
16. ledna – ČR
16. ledna – Rusko
16. ledna - Lotyšsko
17. ledna – Indie
23. ledna – Slovensko
30. ledna - Polsko

„Největším impulsem k protestům byl případ rodiny Bodnariových. Je to hodně čerstvé a drastické. Získali masivní podporu a přes internetové stránky, kde se sdružují rodiny se zkušenostmi s Barnevernem, se dostali k nám,“ uvedla pro iDNES.cz Jordanka Jirásková, která v prosinci pomáhala 38 rodinám sepsat dopis pro evropské instituce (více čtěte zde).

Barnevern se začal o Bodnariovy zajímat na základě upozornění od školy, že je rodina hluboce věřící. Sociální úřad děti rodině postupně odebral, a to včetně tříměsíčního dítěte. Odebrání dětí prý nepředcházelo žádné šetření v rodině.

Nyní jsou děti ve třech pěstounských rodinách a musely změnit školu. Rodiče mohou navštěvovat nejmladší tříměsíční dítě dvakrát týdně. Dva starší chlapce může pouze matka vídat jednou týdně. Nejstarší dcery pak rodiče neviděli od 16. listopadu.

Rodina případ ihned zveřejnila navzdory tomu, že by jim to mohlo v očích norských úřadů uškodit. Podporu shání na sociálních sítích.

„Po loňských velkých protestech, které konkrétně v Česku zaštítil Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových, nyní přichází série menších spontánních protestů po celém světě. Lidé se symbolicky budou scházet před norskými ambasádami, aby veřejně upozornili na pokračující porušování práv dětí a rodin v Norsku a podpořili rodiny v jejich boji. Rodiče odebraných dětí nejsou žádní aktivisté, ale obyčejní zoufalí lidé, kteří chtějí zpět své děti,“ dodala Jirásková.

V České republice je nejznámější případ Evy Michalákové, která už čtyři roky bojuje v Norsku o dva syny. Barnevern je odebral na základě nepotvrzeného podezření na zneužívání dětí ze strany otce. Michaláková v této chvíli čeká na zahájení odvolacího soudu (více o odvolání zde).

Připomeňte si příběh Michalákových:


„Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových se v tuto chvíli soustředí na přípravu únorového odvolacího řízení v Norsku, a proto se na organizaci protestu v Česku nepodílí,“ uvedl zástupce petičního výboru Jakub Cyrani.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.