V obcích nelze volit. Není zákon

P r a h a - Poslanecká sněmovna včera odmítla zákon o obecních volbách, který ji vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Znamená to, že přinejmenším ještě několik měsíců se nikde volit nebude, ačkoli na hlasování o novém zastupitelstvu čeká přes třicet obcí. Volby nejde uspořádat už od loňského srpna, od té doby, co jiný zákon změnil systém volebních komisí. Pro verzi, kterou sněmovně vrátil Senát, hlasovalo jen 30 poslanců Čtyřkoalice. Ta naopak před měsícem přehlasovala ODS a ČSSD v Senátu a upravila původní verzi, kterou vloni prosadily ve sněmovně obě strany opoziční smlouvy.

Zákon o obecních volbách je součástí tolerančního patentu mezi ODS a ČSSD. "Je to důsledek opoziční smlouvy," kritizoval další zdržování obecních voleb poslanec Tomáš Kvapil z KDU-ČSL.

Místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) zase řekl: "Senát pod vedením Čtyřkoalice dal najevo svoji sílu a vrátil sněmovně zákon, který paradoxně obsahuje změny i takových věcí, které nikdy nikomu deset let nevadily." Poté, co sněmovna návrhy Senátu odmítla, musí být zákon předložen znovu a musí se projednávat od začátku. Volební zákon totiž musí schválit ve stejném znění obě parlamentní komory.

V praxi to teď vypadá třeba takhle: Ve Vendolí v okrese Svitavy v srpnu 2000 rezignovali 4 z 11 členů zastupitelstva, což by za normálních okolností znamenalo nové volby. Rezignovat by chtěl i starosta Jan Synek, ale protože volby být nemohou, zůstává dál. "Doufali jsme, že do dubna bude zákon na světě. Na členech zastupitelstva je patrná únava i nechuť," řekl starosta před dvěma týdny.

V Pardubicích se zase vloni rozhodli, že zřídí tři nové městské obvody. Ale zatím si občané nemohou zvolit nová zastupitelstva.

"Tato země je v dost zvláštní situaci, protože ústava garantuje obcím právo na samosprávu a řada obcí nemůže v tuto chvíli konat volby do svých samospráv. Je to neudržitelná situace," řekl minulý měsíc senátorům ministr vnitra Stanislav Gross.

Poslanec Radko Martínek (ČSSD) věří, že nový volební zákon by mohli poslanci probírat už v květnu. ale i tak by těžko začal platit dřív než v létě.

Hlavní změny, které schválil Senát (tedy Čtyřkoalice) a včera odmítla sněmovna (tedy ODS a ČSSD), omezovaly výhody stran s nejvyšším počtem hlasů - mimo jiné tím, že měnily matematický model přepočtu hlasů na křesla v zastupitelstvu. (Stejný model prosadily ODS a ČSSD u voleb do sněmovny, Ústavní soud ho však zrušil.)

Senát také navrhl změnit pravidla pro rozdělení obcí a měst na volební obvody. Podle sněmovny by se na obvody mohla rozdělit obec už s osmičlenným zastupitelstvem (tedy i vesnice se 400 obyvatel); podle Senátu jen město aspoň s 19 zastupiteli (tedy aspoň zhruba se 7000 obyvatel). Volební obvody by měly velký vliv na přepočet hlasů na křesla - zastupitelstvo stotisícového města může vypadat úplně jinak, když se bude volit všech 40 zastupitelů v jednom obvodu, nebo když bude osm volebních obvodů a v každém se bude volit pět lidí. Druhý případ by zvýhodnil nejsilnější strany.

Kritici namítají, že tím by si každé zastupitelstvo mohlo v podstatě sestavit vlastní volební systém.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video