V obchodě ho volně koupila i MF DNES, aby zjistila, jaké má účinky.
Váleček naplněný střelným prachem by podle expertů jako polotovar ocenil i případný terorista.
Jako novinku začal nebezpečnou imitaci opravdového granátu na svých internetových stránkách nabízet pražský obchod Armyshop, kde nakupují především příznivci vojenské historie.
Volná dostupnost však nebyla jediným prohřeškem spojeným s prodejem „granátu“. Ten totiž v Armyshopu prodávají bez návodu, a nikoli pod přesným názvem, pod kterým byl registrován.
Pracovníci Českého ústavu pro zkoušení zbraní a střeliva, jimž MF DNES softgranát ukázala, uvedli, že ho znají a že mu vydali i certifikát, ale pod jménem Létavice DR3L.
Podle Petra Deingrubera ze zmíněného ústavu jde o účinnější rachejtli, která se používá při ohňostrojích či bojových rekonstrukcích pro veřejnost. Efekt výbuchu granátu napodobuje.
„Schválili jsme to pod názvem Dělová rána – létavice DR3L. Má třídu nebezpečnosti tři, takže se smí prodat pouze odpalovači ohňostrojů, který se musí předtím prokázat průkazem,“ řekl Petr Deingruber z úřadu pro zkoušky zbraní. Stejnou třídu nebezpečnosti uvádějí i návod a certifikát.
První nákup: chyběl návod
Podle nabídkového listu na internetové stránce armyshoppraha.cz (a podle pyrotechnika i ve skutečnosti) má softgranát podobné účinky jako zásahová výbuška.
„Po iniciaci a odhození dojde za pět sekund k výbuchu 21 výbuškových tělísek v kulovém rozptylu o průměru tři až pět metrů,“ píše se v nabídkovém listu.
Zásahovou výbušku používají policisté ze speciálních jednotek, když jdou násilím otevřít třeba byt, aby dýmem a hlukem při výbuchu dezorientovali protivníka. Laikovi by se do ruky také dostat neměla.
Reklamní leták nelhal: Prodejce v kamenném obchodě Armyshop se na nic neptá a zelený váleček s nalepenou cenovkou redaktorovi podává přes pult – trochu překvapivě bez jakéhokoli návodu.
Druhý nákup: za účasti ČOI
Podruhé už MF DNES vzala do prodejny i Českou obchodní inspekci. Obchodník prodal granát i tentokrát, i když váleček už byl obalen návodem na papírku a omotaný gumičkou (správně by obojí mělo být zatavené v obalu).
Přestože prodavač reportéra na dotaz ujistil, že věc si smí koupit i laik, na návodu je v rozporu s tím přímo napsáno, že softgranát patří do třídy nebezpečnosti tři, tedy že je určen pouze profesionálům, což samotného obchodníka trochu zmátlo.
V té chvíli už přítomní inspektoři vytáhli z kapes průkazy. „To jsem sám zvědav, co z toho vypadne. Už o Vánocích s podobnými věcmi byly potíže a my jasně říkali, že s tím nechceme mít žádné problémy,“ reagoval bezradně prodavač.
Hájil se i tím, že je pouze zaměstnanec a šéf by o výrobcích věděl víc. „Zábavní pyrotechniku, u které musí kupec předložit průkaz odpalovače, jsme tu nabízeli také, ale prodalo se jen asi šest kusů, tak jsme chtěli něco, co můžeme prodat všem,“ hájil se.
Inspektorům na místě se prodej zjevně nezdál, i když ho zatím nezakázali. „Zjišťujeme si další informace k výrobku včetně toho, do jaké třídy opravdu patří,“ řekla zástupkyně ředitele pražského inspektorátu ČOI Martina Vyžrálková.
Výrobcem dělbuchu je firma Pyro Moravia z Ostravy. „Jde o schválený a atestovaný výrobek,“ řekl zástupce Pyro Moravia Daniel Hradil. Více se vyjadřovat nechtěl. Omluvil se do telefonu, že je na festivalu ohňostrojů v Kaliningradu.
Odpálení na výsypce
Aby výbuch rusogu člověka nezasáhl, musí stát podle návodu v bezpečné vzdálenosti nejméně deseti metrů.
MF DNES si na vyzkoušení účinků „granátu“ najala profesionálního pyrotechnika Jana Pokorného. Ten ho na odlehlé výsypce u Ústí přivázal na špalík a do vzdálenosti dvou, tří a pěti metrů od dělbuchu napnul balicí papír, aby se na něm poznal případný účinek.
Z válečku vyšlehl nejprve plamen. Pak se ozval třaskavý zvuk a kruh o poloměru tří metrů zahalil dým. V dalších sekundách se v něm ozývaly ještě drobnější exploze provázené jiskrami. „Kdyby to někdo hodil do tramvaje, byl by to asi šrumec,“ říká Pokorný.
Podstatnější je, že softgranát Rusog by mohl být mnohem nebezpečnější, kdyby jej někdo po poměrně nenáročné úpravě vhodil mezi lidi.
„Například kdyby ho někdo obalil hřebíky nebo jiným materiálem, který může působit jako střepiny,“ říká bývalý policista z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který softgranát viděl.
To připouštějí i Deingruber a Pokorný. „Kdyby to někomu vybuchlo v ruce nebo v bezprostřední blízkosti člověka, bylo by to nebezpečné,“ říká Deingruber.
Výbušniny vedle trpaslíků
„Granát“ z Armyshopu není jediným případem, kdy se objevuje na trhu ve volném prodeji profesionální pyrotechnika.
Česká obchodní inspekce při zimních kontrolách objevila podobné „hračky“ i na vietnamském tržišti u hraničního přechodu Hora Svaté Kateřiny, kde se prodávají cigarety a sádroví trpaslíci.
Ve Vrchlabí se našla ještě nebezpečnější pyrotechnika čtvrté třídy (kategorie: výbušniny). Šlo o napodobeniny výbušných koulí známých z historických filmů, životu nebezpečné až do vzdálenosti 200 metrů.
Tento případ si převzala policie a prodejce v březnu obvinila z nedovoleného ozbrojování, i když se hájil tím, že netušil, co vlastně prodává.
Inspektoři při poslední velké kontrole v prosinci 2005 a lednu 2006 navštívili celkem 399 prodejců. „Dvacet devět prodejců dostalo blokovou pokutu v celkové výši 39 500 korun. Dalších padesát dostane pokutu po správním řízení,“ uvedla mluvčí inspekce Miloslava Fléglová.
Zhruba v každém čtvrtém případě tak prodejce podle zjištění inspekce porušil předpisy.
