Pokud se nestane nic nepředloženého, Vladimira Putina vystřídá v Kremlu nynější první vicepremiér a šéf plynárenského Gazpromu Dmitrij Medveděv. Právě jeho totiž podpořil "car Putin" (více zde). Medveděv prohlásil, že je na prezidentskou funkci připravený, a na oplátku vyzval Putina, aby se po volbách stal předsedou vlády. I on je připravený. - více zde
Medveděv, jehož jasně favorizují průzkumy, se v březnových volbách "utká" s dalšími třemi adepty: s šéfem ruských komunistů Gennadijem Zjuganovem, xenofobem a šéfem Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimirem Žirinovským a také Andrejem Bogdanovem, lídrem malé Demokratické strany a naprostým outsiderem klání. Žirinovskij a Zjuganov jsou matadory boje o Kreml, neúspěšně kandidovali ve většině minulých voleb.
Do hry chtěla silněji zasáhnout i opozice, ale úřady se s ní vypořádaly. Nejdříve házely klacky pod nohy někdejšímu šachovému přeborníkovi a nyní kritikovi Kremlu Garrimu Kasparovovi (více zde) a nyní komise zakázala kandidovat i bývalému premiérovi Michailu Kasjanovovi. - více zde
Kasjanov jakožto kandidát neparlamentní strany musel na svou podporu sehnat dva miliony podpisů ruských občanů. To učinil - a krabice s podpisovými archy včas doručil volební komisi, která začala zkoumat, zda nepřekročil tolerovanou pětiprocentní hranici chybných podpisů. Málokoho překvapilo, když komise shledala, že Kasjanov neuspěl.
Nudné nebudou jen volby, ale i to, co jim bude předcházet. Komise dnes čtveřici kandidátů losováním rozdělila čas na předvolební televizní vystoupení. Ovšem Dmitrij Medveděv oznámil, že se debat účastnit nehodlá (ani nemusí, státem ovládané sdělovací prostředky si pro něj místo ve zpravodajství vždy najdou), a komunista Zjuganov mu "oplatil" stejnou mincí.
. Kdo kandiduje na ruského prezidenta
Zdroj: ČTK |
• Dmitrij MEDVEDĚV (42) - První místopředseda ruské vlády, který platí za umírněného liberála, schopného manažera a jednoho z nejmocnějších mužů v Rusku. Zastává rovněž klíčovou pozici v Gazpromu. Medveděv se narodil 14. září 1965 v Leningradu, dnešním Petrohradu. Tam vystudoval práva a na místní univerzitě působil jako asistent a docent a záhy si vysloužil pověst brilantního právníka. Právě zde se také seznámil s Putinem, jenž měl zásadní vliv na další průběh jeho kariéry. Do nové Putinovy administrativy nastoupil jako zástupce šéfa prezidentského úřadu a v listopadu 2003 vedení mocné instituce převzal. O dva roky později byl jmenován prvním místopředsedou vlády. Ve své funkci se zabývá převážně citlivou sociální oblastí. Medveděv je ženatý, s manželkou Světlanou mají jednoho syna.
• Gennadij ZJUGANOV (63) - V roce 1993 stál tento bývalý učitel u zrodu Komunistické strany Ruské federace (KPFR) a stal se jejím předsedou, kterým je dodnes. Pod jeho vedením strana prakticky převzala struktury KSSS na území Ruska a komunisté stále těží z přetrvávající nostalgie u části Rusů po "starých dobrých časech". KPFR byla dlouhá léta nejsilnější stranou v zemi a Zjuganov se v letech 1996 a 2000 zúčastnil prezidentských voleb a vždy skončil na druhém místě. V roce 1996 mu chyběly tři procenta k vítězství v prvním kole. Pravidelně také zasedá ve Státní dumě. Zjuganov se narodil 26. června 1944 v městečku Mymrino v Orelské oblasti jižně od Moskvy. Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu Orelského státního pedagogického institutu a absolvoval Akademii společenských věd při ÚV KSSS. Po učitelské praxi začal od 60. let postupně stoupat po stranickém žebříčku. S manželkou Naděždou mají syna Andreje a dceru Taťjanu.
• Vladimir ŽIRINOVSKIJ (61) - Předseda nacionalistické Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR), která je populární zejména mezi extremisty a lidmi, podle nichž Rusko ztratilo pozici světové velmoci. Strana pod jeho vedením vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Nechvalně proslulým koloritem ruské politické scény se staly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické a antisemitské výroky. Na prezidenta kandidoval i v letech 1991, 1996 a 2000. Narodil se 25. dubna 1946 v kazašské Alma-Atě (dnešní Almaty). Vystudoval Institut asijských a afrických zemí v Moskvě (specializoval se na turečtinu) a později večerně i práva. Před rozpadem SSSR pracoval například na ministerstvu spravedlnosti. V roce 1989 stál u zrodu LDPR a o rok později se stal jejím předsedou. V roce 2001 poprvé přiznal, že rodina jeho otce Volfa Isaakoviče Ejdelšteina byla židovského původu původně z Polska. Od roku 1971 je ženatý, s ženou Galinou mají syna Igora.
• Andrej BOGDANOV (37) - Předseda neparlamentní Demokratické strany Ruska (DPR), který je označován za kandidáta do počtu. V roce 1993 byl za DPR zvolen do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, prošel ale i řadou dalších formací a dva roky byl například členem prokremelské strany Jednotné Rusko. Byl ale vyloučen, podle svých slov za snahu o demokratizaci strany. Bogdanov se narodil 31. ledna 1970 v Moskvě a podle některých zpráv je velmistrem zednářské Velké lóže Ruska. Je ženatý a vychovává tři syny. V roce 1993 vystudoval Moskevský institut národního hospodářství G. V. Plechanova.
