Strany se zatím neshodly na tom, jak budou vypadat sněmovní výbory. Ilustrační foto.

Strany se zatím neshodly na tom, jak budou vypadat sněmovní výbory. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

V nové Sněmovně by mohl přibýt jeden místopředseda

  • 7
Nová Sněmovna by měla mít zhruba stejnou strukturu jako ta dosavadní. Počet výborů a komisí zůstane zachován, možná se ale zvýší počet místopředsedů, shodli se představitelé jednotlivých parlamentních frakcí. O personálním obsazení vedení Sněmovny prý ještě nejednali.

Přejít na speciál Hledá se vláda

Brání tomu už to, že dosud není jasné, kdo vytvoří vládu a kdo zůstane v opozici. Od toho se přitom jednání o obsazení míst ve Sněmovně do značné míry odvíjí.

Vzhledem k nejasnostem kolem vlády se politici dosud nedohodli ani na tom, kdo bude předsedou Sněmovny. ODS však zdůraznila, že nalezení shody v tomto bodu je nyní rozhodující.

O funkci mají zájem sociální demokraté, kteří hovoří o nynějším premiérovi Jiřím Paroubkovi. Podpořit vznikající vládu ODS-KDU-ČSL a zelených ale ČSSD nechce, ani kdyby získala funkci předsedy dolní komory.

Občanští demokraté by tak podle svého předsedy Mirka Topolánka mohli na toto místo navrhnout dosavadní místopředsedkyni dolní komory Miroslavu Němcovou.

Zelení křeslo místopředsedy nechtějí
Zástupci jednotlivých stran se tedy shodli pouze na tom, že počet výborů a komisí by měl být obdobný jako dosud. "Struktura Sněmovny zůstane v podstatě zachována," informoval po jednání předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.

Výborů a komisí bude tak jako dosud čtrnáct. Přibude však zřejmě jeden místopředseda. Šesté křeslo by měl obsadit zástupce Strany zelených. Ta však dala najevo, že o něj příliš nestojí.

Zelení by raději řídili některý z výborů. "Pokud tam uspějeme, tak nebudeme mít další požadavky v jiné oblasti," řekla novinářům poslankyně SZ Kateřina Jacques. "Pokud budeme mít dostatečné zastoupení ve výborech tak, abychom mohli prosazovat svůj program, křesla místopředsedy se klidně vzdáme," dodala.

Zelení se také dohodli s lidovci na společném obsazování výborů - v některých výborech by tak byl jen někdo za KDU-ČSL a v jiném pouze někdo za Stranu zelených. Spolupráce v této věci ale podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala neznamená vytvoření společného klubu KDU-ČSL a zelených.

Z vedení Sněmovny možná zmizí komunisté
Na křesle místopředsedy možná nezasedne ani nikdo z KSČM. Zástupci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených jsou totiž proti tomu. "Pokud se shodneme na systému poměrného zastoupení, nebude možné KSČM z vedení Sněmovny vyloučit," řekl novinářům šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Shoda nenastala ani v otázce obsazení výborů. Lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová novinářům řekla, že sociální demokraté navrhují, aby v jednotlivých výborech byl sudý počet poslanců. Takový návrh by ale podle ní jen prohloubil patovou situaci.

"Tady musím říci, že názory se ještě nesjednotily. Návrhy, které zazněly, budou předneseny politickým klubům. Východisko budeme hledat příští týden v úterý," informoval Zaorálek.

Vznikne nový kontrolní výbor
Politici se sice shodli na zachování počtu výborů, určité změny ale přece jen nastanou. Nově by měl podle dnešní dohody vzniknout kontrolní výbor, který by zřejmě dohlížel na hospodaření se státními prostředky.

Sněmovna by časem měla naopak zrušit volební výbor, který připravoval kandidátní listiny pro volby některých mediálních rad, vyplynulo z vyjádření předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika. Práci volebního výboru by mohl převzít třeba výbor pro vědu a vzdělání. Ve Sněmovně by mohly vzniknout i některé nové podvýbory, například pro lidská práva.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video