Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Noc na neděli bude o hodinu kratší, spánek ukrojí změna času

  18:59aktualizováno  18:59
V noci na neděli začne letní čas. Ve dvě hodiny si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, noc tak bude o šedesát minut kratší. Letní čas potrvá zhruba sedm měsíců a skončí 29. října. Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Stále ale existují snahy ho zrušit.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Kvůli změně času nabere v neděli po druhé hodině ráno 14 vlaků šedesátiminutová zpoždění. Zpoždění se týkají výhradně nočních dálkových spojů, regionální vlaky vyjíždějí až po čtvrté hodině ráno a změna času se tak na jejich jízdě neprojeví (více čtěte zde).

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá žádný žádný vliv na spotřebu elektřiny.

Vadí vám změna zimního času na letní?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 2210
NE 626

Existují četné snahy letní čas zrušit. Loni v říjnu například senátor Petr Šilar představil petici, kterou hodlá vyzvat český parlament, aby se zasadil za zrušení střídání letního a zimního času.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví také loni v říjnu uvedli, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.

Američtí vědci pak předloni uveřejnili studii, podle níž den po zavedení letního času se o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubylo. Studie ale také uvedla, že s jistotou příčiny růstu či poklesu infarktů po změnách času nemůže určit.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr školství Stanislav Štech hovoří před Úřadem vlády ČR v Praze se...
Protest zabral. VŠ dostanou přidáno tři miliardy, schválila vláda

Úspěšný byl protest akademiků za navýšení rozpočtu vysokým školám. Ministři se dohodli, že VŠ přidají. „Ano, tři miliardy,“ sdělil iDNES.cz vicepremiér pro...  celý článek

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek při zahájení volební kampaně své strany. (30....
TOP 09 by se dle CVVM nedostala do Sněmovny, uspěli by Piráti

Podle aktuálního volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by se strana TOP 09 nedostala do Poslanecké sněmovny. Naopak pětiprocentní práh by...  celý článek

Parašutista dopadl při seskoku v Praze na Letné mezi diváky (23. září 2017)
Stropnický pozastavil seskoky parašutistů při veřejných akcích

Ministr obrany Martin Stropnický vydal dočasný zákaz seskoků při veřejných akcích. Reagoval tím na vyšetřování incidentu, který se stal v sobotu na pražské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.