V noci na neděli začal letní čas

  • 26
Spáči téměř ve všech zemích Evropy mají v neděli čas ke sladkému snění zkrácen o celých 60 minut. Poslední březnovou neděli totiž hodinové ručičky poskočily z druhé hodiny ranní na třetí a do Evropy tak vstoupil letní čas. Je to tradiční rituál, který Evropané provádějí už několik desetiletí.

Přesto se s ním někteří dosud úplně nesmířili. Kritici každoročního posouvání ručiček hodin poukazují například na poruchy spánku, únavu a různé tělesné i psychické potíže, které změnu času u citlivých lidí doprovázejí. Tyto argumenty připouštějí i odborníci, podle nichž organismus potřebuje v průměru jeden týden, aby se s časovou změnou vyrovnal.

Zastánci letního času jsou již tradičně jihoevropské země. Řecko, Itálie či Španělsko mají velké příjmy z turistického ruchu a hodinové prodloužení večerů v sezóně jim přináší vyšší zisky. Klíčovým argumentem pro střídání časů jsou také ekonomické důvody. Zejména se to týká energetických úspor a nižší spotřeby surovin.

Masový příklon Evropy k zavedení systému letního času zapříčinil ropný šok počátkem sedmdesátých let. Kromě Británie a Irska, jež posunovaly hodiny už od roku 1916, a Itálie, která tak činila od roku 1966, uplatnila v roce 1976 obdobné opatření také Francie. Navázala na svou třicetiletou zkušenost s letním časem, který užívala v letech 1916-1946. Za rok uspořila přibližně 300 tisíc tun ropy a inspirovala i ostatní západoevropské státy.

Nejdéle vzdorovaly Německo a Dánsko, které letní čas zavedly až v roce 1980. První direktiva EU, jež sladila jeho začátek a režim, byla přijata právě v tomto roce a od té doby je pravidelně prodlužována.

Podobná opatření byla i na druhé straně železné opony. Například Polsko obnovilo letní čas v roce 1977, když na toto opatření na jeho území platilo již během obou světových válek a posléze také v letech 1957-1964. V roce 1981 nastoupil své tažení za světlem i Sovětský svaz.

Na českém území byl letní čas zaveden poprvé v roce 1915, ale mezi světovými válkami se od těchto změn upustilo. Protektorát na letní čas opět v roce 1940 přistoupil, ale československá vláda ho v roce 1949 opět zrušila. Po 30 letech byl letní čas zaveden znovu, až do roku 1995 dělil letní čas český rok na poloviny. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

Letní čas letos potrvá do 27. října.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video