Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V neúplné rodině vyrůstá už čtvrtina českých dětí, skoro nejvíc v Evropě

  10:32aktualizováno  10:32
Ideál rodiny "matka, otec a dvě děti" je na ústupu. Průzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ukázal, že se máme připravit na dobu, kdy v Česku bude nejčastějším typem rodiny 1 + 1, tedy rodič samoživitel a dítě. Přibude i takzvaných patchworkových rodin, kam si partneři přivedou své děti a společně si pořídí další.
Děti vyrůstající v rodině s vlastními rodiči budou za chvíli v menšině. Přibývá samoživitelů i takzvaných patchworkových rodin. Ilustrační foto

Děti vyrůstající v rodině s vlastními rodiči budou za chvíli v menšině. Přibývá samoživitelů i takzvaných patchworkových rodin. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ještě v šedesátých letech se 95 procent dětí rodilo v manželství. Dnes už je to jen něco málo přes 60 procent. Ostatní se rodí nesezdaným partnerům nebo samotným matkám. Podobný trend odklonu od klasické rodiny je patrný v úplně všech evropských zemích.

Zároveň roste počet dětí, které vyrůstají v neúplné rodině. V Česku už je jich zhruba čtvrtina – ať už proto, že se partneři rozešli, nebo proto, že si čím dál víc žen pořizuje dítě už s tím, že nechtějí žít s jeho otcem. Vzhledem k tomu, že se stále více manželství rozpadá, bude v budoucnu mnohem početnější také model rodiny označovaný jako 2 + 2 + 1.

Jsme "patchworková" rodina

Po osmi letech se Ilona Němečková s mužem rozvedla. Rozuměl si se skleničkou lépe než s ní a s dětmi. "Honzíkovi byly tři roky, Janičce sedm. Nebyla jsem z toho šťastná, taky jsem si kdysi myslela, že se bereme napořád. Ale nebýt rozvodu, nepotkala bych Jiřího," vypráví osmatřicetiletá žena a brzy nevěsta.

NEÚPLNÉ RODINY

Mimomanželské děti
u nás a v Evropě

Děti narozené mimo manželství
1960
4,9 %
1990 8,6 %
2000 21,8 %
2006 31,7 %
Žebříček zemí, kde žije nejvíce dětí do 15 let s rodičem samoživitelem
1. Estonsko
2. Velká Británie
3. Česko
4. Litva
5. Rakousko
6. Polsko
7. Slovinsko
....
16. Francie
17. Rumunsko
18. Nizozemsko
19. Švýcarsko
20. Portugalsko
21. Itálie
22. Řecko

Země s nejvyšším počtem otců samoživitelů (mužů, kteří vychovávají děti sami)
1. Norsko
2. Itálie
3. Německo

Pozn.: V Česku statistiky nedělí samoživitele
na matky a otce.
Zdroj: studie Neúplné rodiny, Výzkumný
ústav práce a sociálních věcí

"Jsme spolu dva roky a chceme se vzít. Budeme prostě taková velká rodina – moje děti, Jirkovy dvě holky, a když se zadaří, tak i naše další, společné dítě. Rozhodně se mu nebráníme. A že by to nefungovalo, se nebojím, v našem věku si vážíme toho, co máme," říká žena.

Vytvoří tak patchworkovou rodinu (z anglického patchwork – látání), jak začali odborníci nazývat nová manželství s dětmi z více vztahů. Tedy rodinu sešitou z mnoha různých kousků. Vzhledem k tomu, že v počtu rozvodů je Česko na špici Evropy, bude takových rodin přibývat.

Přibývá samoživitelů i samoživitelek

To Kateřina Jirků se rozvádět nechtěla. Měli s mužem devítiletého syna, ale manžel přesto odešel za jinou. "Slíbila jsem si tehdy, že Dominikovi nebudu vodit nové tatínky a že ho raději vychovám sama. A to se taky už pět let daří," říká matka samoživitelka.

Oba typy rodin (plus rodiče vychovávající jedináčky, protože se snižuje počet narozených dětí v rodině a "normou" začíná být jen jedno dítě), budou do budoucna nejčastějšími modely. Nepřímo to potvrzuje studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Ta zjišťovala, jak se vyvíjely rodiny u nás a v Evropě od šedesátých let až do dneška.

A přinesla dvě hlavní zjištění. Zaprvé: počet dětí narozených mimo manželství se za posledních padesát let sedmkrát zvýšil a dál roste. V Česku dosahuje téměř čtyřiceti procent a v mnoha jiných evropských zemích už překročil polovinu.

Zadruhé: roste počet samoživitelek a samoživitelů, a to opět v celé Evropě. Mnohem víc je jich mezi ženami (mužů samoživitelů je v průměru deset procent). V Česku je rodičů, kteří vychovávají dítě sami bez partnera, přibližně 22 procent, jsme tak na třetím místě v Evropě.

"Stále více dětí zažívá během dětství několik rodinných uspořádání a žije po určitou dobu jen s jedním z rodičů nebo v rekonstruované rodině, tedy s jedním rodičem nevlastním. Rozšiřuje se také trend osamělého rodičovství, což se týká především žen," shrnuje autorka výzkumu Anna Šťastná.

"Stále více dětí zažívá během dětství několik rodinných uspořádání a žije po určitou dobu jen s jedním z rodičů." Anna Šťastná, autorka výzkumu

"Může se nám to líbit, či nelíbit, ale těžko s tím můžeme něco jiného dělat než tyto trendy vzít na vědomí a uzpůsobit jim rodinnou politiku," říká Vít Janků, ředitel brněnského centra pro rodinu a sociální péči.

Diskriminace za více dětí

Což se zatím neděje. Společnost lidem s velkými rodinami moc nevychází vstříc a nepočítá s nimi. Fotografka Sára Saudková (má čtyři děti) to dobře zná.

"Pokud jde o naši smečku dětí, považuji je za největší bohatství, které můžeme mít," říká. Reakce okolí jsou příjemné, obdivné až užaslé, jak to všechno zvládají.

"Není to nejpohodlnější volba, ale jsem za ni ráda. Jenže do rodinného vstupného se už jaksi nevejdeme, překračujeme limit. Který idiot to vymyslel, netuším. Naše rodina není o nic horší než ty méně početné, tak proč tyto limity? Je přece správné, že vedu děti ke sportu, ke vzdělání, ke kultuře, ne?" kroutí hlavou.

PSYCHOLOG: LÁSKA NENÍ DOBRÝ ZAČÁTEK STABILNÍ RODINY

Pospojované rodiny nebyly výjimkou ani v dávné minulosti, tehdy to ale bylo z jiných důvodů, říká psycholog Petr Hroch.

V minulých staletích bylo přece téměř nemyslitelné se rozvést...

To ano, ale třeba poskládané rodiny tu jsou odedávna. Ve středověku platilo, že muž si vzal ženu, až když měl něco našetřeno. Žena po prvním či druhém dítěti často zemřela na následky porodu, tak si vzal další. Pak sám zemřel a ona si vzala čeledína. Tak se ocitlo několik dětí z různých vztahů v jedné rodině a dnes máme totéž. Rozdíl je v něčem jiném: tehdy se udržovala jakási tradice rodu, důvod, proč mělo smysl pokračovat dál. My jsme ti kováři, kteří... Nebo: k našemu mlýnu patří celé kusy pozemků... A když se do rodiny doplňovali noví lidé, tak na základě tradice společného řemesla. Aby byla zachována kontinuita rodiny. To dnes velmi chybí.

Proč by to mělo být tak důležité?

Dnešním rodinám chybí pojítko. Společné logo, smysl. Vezměte si, že dnes se lidé berou nahodile, z lásky. To je ale taková psychotická epizoda. Zamilovanost je emocionální záležitost, a když přejde, lidi nic nenutí spolu zůstávat. Pokud ty dva nespojuje nic jiného, nějaký společný projekt, tak se rodina brzy rozpadá.

A co děti jako smysl rodiny? Ty nestačí?

Děti nejsou lepidlo. Neměly by být jediným pojítkem vztahu. To chce mít jiný projekt než děti, které dřív nebo později odejdou. Rodina by měla na něčem společně pracovat. Z tohoto pohledu mají rodiny, které spolu žijí, ale rodiče se nevzali třeba kvůli vyšším dávkám od státu, aspoň nějaký společný cíl.

Co to přinese do budoucna?

Ten trend rozpadu rodin a vzniku jiných modelů soužití bude pokračovat a ještě gradovat. I já s kolegy v poradně většinou pracujeme spíš na tom, aby se lidé spolu dobře rozešli, než jak to udělat, aby spolu zůstali, protože to si stejně nepřejí. Takže: pokud rodina najde společné pojítko a svůj projekt, přežije, ať už jde o jakýkoliv model.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.