Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci soudí neonacistku, za vraždy přistěhovalců jí hrozí doživotí

  9:56aktualizováno  17:36
V Mnichově začal soud s Beatou Zschäpeovou, která spolu s dvěma kumpány zabila devět přistěhovalců a jednu německou policistku. Hrozí jí za to doživotí. Proces provází značná pozornost německé veřejnosti. Německo od konce druhé světové války nezažilo tak rozsáhlý proces proti neonacismu.

Beate Zschäpeová v soudní síni (6. května 2013) | foto: Reuters

Tři lidé, dva muži a jedna žena, se od poloviny 90. let skrývali a připravovali útoky. Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová, kteří si za cíl vybírali lidi, jež měli společnou jedinou věc: nebyli Němci.

Trio neonacistů zavraždilo mezi lety 2000 až 2006 devět přistěhovalců. Přišli do jejich obchodu, vytáhli zbraň a střelili je několikrát do hlavy či hrudníku. Jejich desátou obětí – a jedinou, jež neměla cizí kořeny – byla policistka Michéle Kiesewetterová.

Nacionálněsocialistické podsvětí

Tři vrazi Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová se spojili v polovině 90. let. Žili z peněz z přepadených bank nebo díky podpoře neonacistické scény.

Říkali si Nacionálněsocialistické podsvětí. V letech 2000 až 2006 zastřelili osm tureckých a jednoho řeckého přistěhovalce. O rok později pak německou policistku.

V listopadu 2011 se Mundlos a Böhnhardt pokusili vykrást banku v Eisenachu. Na útěku se však ze strachu před zatčením zastřelili.

Podle policie zabili deset lidí, vykradli nejméně čtrnáct bank a připravili dva bombové útoky.  V médiích se pro jejich zločiny vžilo označení dönerové vraždy - podle kebabu, jídla, které do Německa přivezli turečtí imigranti.

Před mnichovským soudem v pondělí z této trojice stanul jen jeden člověk: Beate Zschäpeová, která jako jediná přežila zatčení. Její dva komplicové se sami zastřelili, když se k nim po nepovedeném přepadení banky blížili policisté.

Zschäpeová pak zapálila jejich byt a rozeslala na různé úřady i média nahrávku, na níž se trojice k vraždám přiznává. Osmatřicetiletá žena, kterou obžaloba považuje za spolupachatelku, údajně Mundlosovi a Böhnhardtovi pomáhala.

Před soudem se přesto nezodpovídá úplně sama. Na lavici obžalovaných s ní sedí další čtyři stoupenci neonacistického hnutí Národněsocialistické podzemí (NSU): bývalý funkcionář krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa Ralf Wohlleben a neonacista Carsten Schultze, které prokuratura kvůli opatřování zbraní pro NSU viní z napomáhání k vraždám, a dvojice pravicových extremistů André Eminger a Holger Gerlach.

Znalec: Je duševně zdravá

Novináři se mohli účastnit jen zahájení soudu, pečlivě nalíčená žena v černém kostýmu se však k fotoaparátům po svém příchodu do místnosti otočila zády. Její právníci oznámili, že už předem u soudu odmítla vypovídat, obvinění z vražd nicméně odmítla.

Líčení bylo podle ČTK nedlouho po zahájení přerušeno, protože obhájce zpochybnil nestrannost předsedy soudu a požádal o jeho odvolání. Žádost zdůvodnil tím, že justiční stráž na pokyn soudu podrobila osobní prohlídce pouze obžalované a jejich obhájce, nikoli ostatní účastníky procesu.

Trestní senát námitky uznal a odročil jednání do příštího úterý 14. května. Dnešní jednání, v němž měla zaznít osmdesátistránková obžaloba, stejně jako plánované úterní a středeční líčení, bylo zrušeno. Rozsudek se neočekává dříve než v lednu 2014.

Jeden z nejvýznamnějších procesů od konce druhé světové války doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Policie uzavřela široké okolí soudu a přímo před budovou rozmístila dvě řady oplocení. Během víkendu ujišťovala veřejnost, že opatření jsou preventivní a že žádné informace o možném útoku na soud nezaznamenala. Na klid před justiční budovou dohlíží na 500 policistů.

Beate Zschäpeová u soudu v Mnichově (6. května 2013)
Oběti Národněsocialistického podzemí. V horní řadě zleva: Enver Simsek,
Soud s Beate Zschäpeovou se těší velké pozornosti německých novinářů (6. května
Němečtí Turci demonstrují před budovou mnichovského soudu (6. května 2013)

Němečtí Turci a bojovníci proti rasismu před budovou hlasitě protestovali a dožadovali se spravedlnosti. Někteří z nich tvrdí, že trojice neonacistů mohla unikat tak dlouho jen proto, že policie je plná rasistů. Policie z vražd původně podezírala tureckou mafii a kvůli skandálu musel dokonce rezignovat šéf německé rozvědky.

Zschäpeové hrozí doživotní vězení. Podle posudku soudního znalce měla obtížné dětství, přesto je však sebevědomá, netíhne k drogám a je duševně zdravá. Sama je Němkou jen napůl. Její matka přišla do jiného stavu na studiích v Rumunsku.

Dceru porodila sice v Německu, ale krátce nato ji opustila a vrátila se do Rumunska. Zschäpeová tak vyrůstala jen s babičkou. V 16 letech se dala dohromady s Uwem Mundlosem, o pár let později se zamilovala do jeho nejlepšího kamaráda Uweho Böhnhardta. Všichni tři spolu později vytvořili trio teroristů.

Skandál s tiskem

Vrchní soud v Mnichově nechal speciálně kvůli tomuto líčení upravit soudní síň. Za 1,25 milionu eur se podařilo zvýšit počet míst na 260. Zájem veřejnosti je však mnohem vyšší. Soud vyčlenil pro novináře 50 míst a rozdělil je podle toho, kdo si o akreditaci první zažádal. Nezbylo však na žádného tureckého novináře, přestože osm z deseti obětí měly v této zemi kořeny.

Fotogalerie

Po žalobě tureckého deníku rozhodl ústavní soud, že nejméně tři místa musí dostat zahraniční listy. Vrchní soud v Mnichově proto líčení o tři týdny odložil a rozhodl se všechna místa znovu rozdělit. Mezinárodní skandál, v němž figurovali i turečtí diplomaté a němečtí politici, se v tu chvíli změnil v satiru. Soud totiž zvolil metodu losu. A tak ze stovek žádostí o místa jej dostal například ženský časopis Brigitte, lokální občanské rádio LORA Mnichov či regionální noviny Oberhessische Presse.

Naprázdno vyšly německé celostátní listy Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), Die Zeit nebo Süddeutsche Zeitung. FAZ, který se přihlásil v prvním kole akreditace jako první, ji nakonec přenechal list Oberhessische Presse.
 A v síni neusedne ani časopis Brigitte, který přenechal místo svému "bratrovi", magazínu Stern. Listy, které po druhém losování vyšly naprázdno, mezitím podávají žaloby k ústavnímu soudu, ten je zatím odmítá. Přijetí by navíc znamenalo další odložení soudu.

 A Německem opět kolují vtipy o absurditě tohoto procesu. Bohužel mnohem častěji než soucit s oběťmi nebo rozhořčení nad tím, že se trojici vrahů dařilo tak dlouho skrývat.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.