Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zájem o volby v Německu je vysoký. Rekord láme hlasování poštou

  8:43aktualizováno  17:05
V Německu se od nedělního rána volí do Spolkového sněmu. Podle průběžných informací je účast vyšší než před čtyřmi roky. Největším favoritem je konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Poprvé by se mohli do dolní parlamentní komory dostat odpůrci eura. Volební místnosti se uzavřou v 18 hodin.

Německá kancléřka Angela Merkelová hlasuje v Berlíně. | foto: AP

Téměř 62 milionů voličů rozhoduje o tom, kdo zemi příští čtyři roky povede. Po uzavření volebních místností v 18 hodin se zveřejní první odhady výsledků. Jejich konečná podoba by měla být známa během noci na pondělí. Poměrně složitý německý volební systém ale může čekání na výsledky protáhnout.

Zájem o volby je letos větší než před čtyřmi roky. Podle šéfa německé volební komise Rodericha Egelera do 14:00 SELČ hlasovalo přes 41 procent voličů, zatímco v roce 2009 ve stejnou dobu bylo 36 procent. V těchto údajích navíc nejsou započítáni lidé, kteří hlasovali poštou. Očekává se přitom, že pro korespondenční volbu se rozhodla asi čtvrtina voličů, což by byl nový rekord.

Nejnovější průzkum

Nejaktuálnější průzkum pro vydání nedělníku Bild am Sonntag prorokuje středopravé koalici těsný náskok před opozičním táborem. CDU/CSU podle této prognózy získá 39 procent hlasů a FDP šest procent. Opozice dá dohromady jen 44 procent hlasů a žádná mimoparlamentní strana se do Spolkového sněmu nedostane.

Zájem o parlamentní volby v Německu dlouhodobě klesá. V 70. letech chodilo k urnám přes 90 procent voličů, v roce 2009 to ale už bylo jen těsně nad 70 procent. To představovalo nejnižší účast od vzniku Spolkové republiky v roce 1949. Egeler proto doufá, že letos by se mohl tento trend zastavit.

Napovídal by tomu i obrovský zájem o hlasování poštou, který letos zaznamenaly německé úřady. Jen v Berlíně si volební lístky předem pro korespondenční volbu vyžádalo přes půl milionu lidí, což je zhruba pětina všech voličů v metropoli. Rekordní počet žádostí hlásila také další velká německá města.

Mnohé úřady přitom s tak velkým zájmem nepočítaly. Aby stihly vyřídit všechny žádosti, museli někde úředníci pracovat přesčas, jinde zase nabíraly pomocné síly a brigádníky. Němci mohou při volbách posílat své hlasy poštou už od roku 1957. Před čtyřmi roky tuto možnost využilo přes 21 procent voličů.

Merkelová vládne Německu už osm let

CDU/CSU poslední čtyři roky vládne se svobodnými demokraty (FDP), kteří však balancují blízko pětiprocentní hranice zajišťující křesla ve Spolkovém sněmu. I pokud se v něm liberálové udrží, ale není jisté, zda s CDU/CSU získají potřebnou většinu k pokračování ve společné vládě.

Fotogalerie

Nejaktuálnější průzkum předpovídá těsné vítězství středopravé koalice. Pokud by se však tato předpověď nevyplnila a nynější koalice pravého středu ztroskotala, očekává se vznik takzvané velké koalice, v níž by se spojili kancléřčini konzervativci s nejsilnější opoziční stranou, sociální demokracií (SPD). Ta šla do voleb s cílem ukončit osmiletou éru Merkelové a dát Německu znovu středolevou vládu SPD a Zelených, která vládla v letech 1998 až 2005.

Průzkumy ale těmto dvěma programově příbuzným stranám nedávají příliš šance na získání většiny a všechny další možné koaliční kombinace, které by teoreticky většinu mohly mít, považují odborníci za málo pravděpodobné.

Volby rozhodnou i o dalším směřování Evropské unie

Výsledek hlasování může mít vliv i na další vývoj EU a eurozóny, v nichž je Německo klíčovým hráčem. I proto se čeká, zda se do dolní parlamentní komory premiérově dostanou odpůrci eura sdružení v nové eurokritické straně AfD.

Ta se v průzkumech drží těsně pod pětiprocentní hranicí. Pokud se AfD dostane do parlamentu, je většina pro CDU/CSU a FDP vyloučená, neuspěje-li, může je přesto připravit o důležitá procenta hlasů. I na výsledku euroskeptiků tak závisí, zda se Německo vrátí k vládě velké koalice CDU/CSU a SDP, která zemi řídila naposledy v letech 2005 až 2009 v prvním kancléřském období Merkelové.

Očekává se, že velká koalice by v eurozóně pod vlivem SPD nejspíš zaujala smířlivější kurz vůči zadluženým státům než nynější kabinet.

Jistotu zasednutí v příštím Spolkovém sněmu má z ostatních stran už jen opoziční Levice, která je silná zejména na východě Německa. Naděje zbývajících z celkem 34 kandidujících stran jsou podle prognóz nulové. Týká se to i Pirátské strany, která v nedávné minulosti bodovala v několika regionálních volbách.

Kancléřka i její sociálnědemokratický vyzyvatel Peer Steinbrück už mají svou volbu za sebou. Bývalý ministr financí hlasoval v Bonnu a hýřil sebevědomím. Zopakoval, že má zájem pouze o post kancléře ve vládě SPD a Zelených a v případné velké koalici s CDU/CSU neusedne. Merkelová odvolila spolu s manželem tradičně v menze Humboldtovy univerzity v Berlíně. Na rozdíl od svého soka však své dojmy novinářům nesdělila a jen jim zamávala.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.