Definovat "zloděje hub" je v Německu poměrně těžké. Sbírání zde totiž není zakázané. Každý ale podle úředních nařízení může sbírat "omezené množství pro svou vlastní potřebu". Zádrhel ale spočívá v tom, že zákon tyto dvě kategorie přesněji nespecifikuje. Pro jednoho "omezené množství" představuje pár hub, které si večer usmaží, jiní lidé si zase dělají zásoby a houby si suší. Třeba ve Švýcarsku jsou pravidla jasně daná – každý člověk má právo si za den nasbírat dva kilogramy hub.
Jak upozornil list Frankfurter Allgemeine Zeitung, je těžké ilegální sběrače vystopovat. Pokud na ně někdo narazí, tak má každý z nich jen jeden košík s pár houbami. Jinak řečeno: chytit je s velkým úlovkem je obtížné.
V Německu lze dokonce za určitých okolností na sběr hub získat povolení od ochranářů přírody. O něco takového ale zloději prý nemají zájem. Takové razítko vždy platí jen na malý kus lesa. "Mafiáni" prý alespoň neničí podhoubí. ¨
"Člověk je ale naštvaný, že je vše vysbírané,“ uvedl mykolog Dieter Gewalt. Podle něj je sbírání hub v současnosti v módě. Ostatně skoro každá dobrá restaurace nabízí na podzim pokrmy z hřibů.
Přivýdělek se tak mnohým lidem hodí. I když je třeba dodat, že velká část této oblíbené pochutiny je dovážena z východní Evropy. Možná i proto se také šíří zvěsti, že zloději hub pocházejí z východní části kontinentu.
"Vyznají se v tom moc dobře, houby tam jedí jako my zeleninu," uvedl Hans-Ulrich Dombrowski, vedoucí jednoho z lesních úřadů.
Myslivci se kvůli nájezdům houbařů již těší na zimu. "Pak houbová sezóna skončí a les bude mít konečně klid," uvedl jeden z nich.
