Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V německé káznici vítají návštěvy v češtině a vězni tu mají klíče od cely

  13:38
Vážení návštěvníci, vezměte si s sebou do návštěvní místnosti drobné. Koupit můžete maximálně 2 krabičky cigaret po 4 eurech a 4 čokolády po 50 centech... Tento nápis v češtině najdete v saském městečku Zhořelec (Görlitz). Není však pro turisty, ale pro návštěvy českých vězňů.

Vězeňská cela (ilustrační foto)

V druhé nejmenší věznici Saska nyní nedobrovolně pobývá dvanáct Čechů. Šest ve vazbě, pět ve výkonu trestu a jeden ve vyhošťovací vazbě.

"Dřív toto číslo bývalo mnohem vyšší. Denně to průměrně bylo 20 až 25 vězňů, což se výrazně změnilo po vstupu Česka do Schengenu, kdy počet klesl na deset," přiblížil ředitel věznice Frank Hiekel. Toto číslo bylo podle něj nejvyšší v roce 1998, kdy se tu za různé zločiny vystřídalo 300 Čechů.

Nejvíce Čechů nyní "sedí" v Sasku za převaděčství a krádeže. Ale největší skupinou v tomto vězení jsou Poláci. Jsou tu ze stejných důvodů. Ostatně Zhořelcem od roku 1945 prochází polsko-německá hranice.

O věznici ve Zhořelci postavené ve stylu pruské cihlové gotiky v centru města na Poštovním náměstí se dá bez nadsázky říci, že je mezinárodní. "Právě zde máme 181 vězňů z 24 zemí. Proto naši zaměstnanci ovládají jazyky a chodí do kurzů, aby se vězni nemohli vymlouvat, že nerozumějí," říká ředitel Hiekel.

Vězeň přijde na 174 eur denně

Vězeň sám za pobyt neplatí ani cent, naopak jedno místo v cele stojí daňového poplatníka 173,70 eura (zhruba 4 520 Kč) denně, přičemž na stravu je vyhrazeno 2,85 eura.

V zařízení pro 209 vězňů přitom pracuje jen 79 lidí. Pro srovnání: v Česku bývají počty zaměstnanců mnohem vyšší. Například v litoměřické vazební věznici pracuje 349 zaměstnanců, kteří se starají o 409 vězněných osob.

Přesto zhořelecká věznice funguje jako "švýcarské hodiny". V celém areálu jsme se mohli procházet bez stráže, jen v doprovodu ředitele Hiekela a psychologa Zdeňka Křečka.

"Tak tohle zrovna nebylo v plánu," říká se smíchem ředitel, když jsme na schodech potkali jednoho urostlého vězně v "negližé", který si to štrádoval z umývárny a vzápětí za sebou zamkl dveře své cely.

Oni mají vlastní klíče od cel? "No jistě! Každý den se cely otevírají a vězni pak mohou chodit po areálu. Pak cely univerzálním klíčem zamkneme. Lidé ve výkonu trestu je mají otevřené čtyři hodiny, ti ve vazbě jen hodinu," opáčil Hiekel.

Cely mají dva zámky, vězni si je zamykají sami, když v nich nejsou v době volna, když však zaměstnanci uzavřou dveře "univerzálem", osobní klíč trestanců už nefunguje.

Za návrat ručí ředitel hlavou

Kromě volného pohybu po věznici ve vyhrazených hodinách smí vzorní vězni i na vycházku. Rozhodování, kdo na ni smí a kdo ne, je v pravomoci ředitele. Ten totiž každou vycházku musí podepsat a také za ni ručí vlastním místem. A to si pan Hiekel drží.

Říká, že na vycházce selže necelé jedno procento vězňů. "A protože naše věznice leží uprostřed města, lidé se účastní všeho, co děláme. Nebo jsme pořádali i takovou bláznivou věc, jako je den otevřených dveří, na který přišlo 900 návštěvníků," prozradil ředitel.

Ve zdejším zařízení, kde loni po 18 letech skončila rozsáhlá rekonstrukce za 10 milionů eur, jsou od ledna loňského roku hlavně vězni odsouzení na kratší tresty. Zhořelec funguje i jako vazební věznice. Přesto se nezřídka stává, že někteří provinilci si zde odsedí trest celý. Vazba a vyšetřování totiž trvá tak dlouho, že do zbytku dvouletého trestu se hravě vejdou.

"Já jsem tu už dvacet měsíců a stejnou dobu ještě budu. Za co? No přece za nic, nic jsem neudělal," říká mladík z Rumburku. Heslo "nic nepřiznat" znají všichni perfektně. I jeho kolega v cele ze stejného města, ale odpykává si trest v jiné kauze. Spolupachatelé se nesmějí ani potkat. U obou je nicméně prohřešek stejný - převaděčství. Fotografovat se však nechtějí.

"Nezřídka se vyskytují případy vězňů, kteří v Česku tají, kde jsou," vysvětluje jejich neochotu psycholog Křeček.

V cele mají knihy, fotografie rodiny. "Mám malou dceru, ale manželka se se mnou rozvedla a teď mě opustila i přítelkyně. Stojí to za... Ale proti Česku je to tady hotel. Nemusíme pracovat, máme teplé jídlo, jednou týdně posilovnu. A dozorci neprudí a ani nemusíme stlát, když není nálada," vypráví převaděč. "Jenže v téhle místnosti jste celý den zamčený, takže to zase není takový med," dodává kolega.

I další z českých vězňů, kterého jsme potkali, byl ze Šluknovského výběžku a opět za převaděčství. A po odpykání trestu ho čeká vyhoštění a doživotní zákaz pobytu v Německu.

Po vstupu do Schengenu ovšem převaděčů ve věznicích ubývá, tato "živnost" totiž ztratila význam. Poslední mohykáni jsou ti, na které byl vydán platný zatykač ještě z doby předschengenské. "Nyní jsou nečastějším přečinem krádeže, prodej drog a naprosto výjimečně násilné činy," přiblížil psycholog.

Žádný útěk nevyšel

Zhořeleckou věznici proslavil mediálně nejznámější německý vězeň, kterému se přezdívalo Rotkäppchen - Červená Karkulka. Byl odsouzen na 10 let za několik bankovních přepadení.

"Při těch totiž vždy nosil červenou kuklu. Byl to bývalý důstojník německé lidové armády a o své trestné činnosti a uvěznění napsal knihu, která se mezi našimi vězni stala bestsellerem. On sám se přímo tady proslavil pokusem o útěk. Ten skončil na vrcholu zdi kolem zařízení. Na druhé straně na něj už čekali policisté," popsal psycholog.

O útěk se pokoušeli i další, ale nikomu v historii se to nepovedlo. Naposledy to v roce 1997 zkusilo šest Rumunů. Přes střechu se dostali na vycházkový dvůr, podařilo se jim vyšplhat na čtyřmetrovou zeď a na druhé straně, kde je prudký sráz dolů, seskočit. Pak už ušli jen pár metrů. Policie si pro ně přijela. Od té doby je vysoká zeď nahoře obehnána stočeným žiletkovým plotem.

V poslední době má personál problém i s nárůstem agresivity vězňů. Ničí zařízení. Před několika týdny měl jeden vězeň záchvat a během chvíle zdemoloval tři cely, škoda byla několik tisíc eur. Takové výtržníky čeká samotka nebo v případě, že by si mohli ublížit, pozorovací cela. Ta má jednu stěnu prosklenou, takže jsou pod dohledem. Zde však smí podle předpisů strávit maximálně 3 dny.

Švihadlo od Pitrova ochránce


Pro případy napadení nicméně mají všichni zaměstnanci včetně ředitele u sebe neustále vysílačky, na centrále sledují, kde právě kdo je. "A také nás kontrolují, jestli v práci nespíme," směje se Křeček. Naráží na ležící figurku na displeji vysílačky. Ta ovšem neznamená, že někdo spí, vysílačka reaguje i na pohyb, a kdyby byl dozorce napaden, sám přístroj informaci vyšle ostatním kolegům.

Stejně jako ve většině věznic i zde je pracovních příležitostí poskrovnu. Byť vězni nemusí pracovat, na padesát volných míst v elektrodílně a na obrábění kovů čekají zájemci dlouho. Vězni se tak často "zaměstnávají" sami a vyrábějí si nebezpečné či zakázané věci.

Některé z těchto zabavených úlovků končí ve vitríně v konferenční místnosti. Jsou zde různé ohřívače vody, pilníky, vodní dýmky, nože, ale například i švihadlo pletené z proužků prostěradla. To si ve Zhořelci vyrobil Čech, mistr Evropy v bojovém umění a člen ochranky podnikatele Tomáše Pitra, který si vyzkoušel i vězení v Rakousku. Ve Zhořelci si pobyl asi rok za převaděčství.

  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

KRÁSNÝ RODINNÝ DŮM BEROUN
KRÁSNÝ RODINNÝ DŮM BEROUN

reality.iDNES.cz

lokalita: Beroun, Na Máchovně
Patrový rodinný dům s garáží o dispozici 6+kk,...
cena: 5 250 000 Kč

V německé káznici vítají návštěvy v češtině a vězni tu mají klíče od cely

NORDMAN ... protoze uz neni koho prevadet, byvaly prevadeci se asi venuji jine kriminalni cinnosti, pravdepodobne na uzemi...
axelaxel to ze je clovek v base neznamena ze policajti ho maju pravo sikanovat sa stavim ze do vecera tu bude 100 prispevkov o...
danny44 to je snad vychází levnějc než u nás.... i po přepočtu....
karel19 na stravu odsouzených je denní limit 48 Kč
Vstoupit do diskuse

V diskusi jsou 4 příspěvky, poslední příspěvek 7. 12. 2009, 23:43



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.