Kwasniewski zesměšnil papeže a popudil proti sobě Poláky
V odvysílaných záběrech Kwasniewski po vystoupení z helikoptéry vyzval šéfa prezidentské kanceláře národní bezpečnosti Marka Siwiece k políbení země poté, co Siwiec udělal na schůdcích ve vzduchu znamení kříže. Část polské společnosti to přijala jako nemístné zesměšňování hodnot svatých celému národu. Představitelé patnácti polských měst dokonce ve středu vyzvali Kwasniewkého k demisi, další by se měly připojit.
K volbám se zaregistrovalo 13 kandidátů
K prezidentským volbám bylo zaregistrováno celkem 13 kandidátů, ale týden před hlasováním se jeden z nich, předák Hnutí za obnovu Polska (ROP) Jan Olszewski, své kandidatury vzdal.
Kwasniewski věří svým zásluhám v Polsku
Kwasniewski, jehož opětnou kandidaturu plně podpořil Svaz demokratické levice, prohlásil, že se rozhodl kandidovat, protože pět let jeho působení ve funkci hlavy státu podle něj bylo pro Polsko vcelku obdobím úspěchů. Přiznal ovšem, že ne vše se povedlo, a proto chce pokračovat a zmírnit dopady nezaměstnanosti a deficitu perspektiv, který Poláci pociťují. Dále uvedl, že Poláci mu příliš důvěřují, a on je proto nesmí zklamat.
Ve své kampani Kwasniewski voliče ujišťuje, že Polsko pod jeho vedením bude s to být hezké, mladé a bohaté, nijak však nezabíhá do podrobností, jak by se daný cíl mohl realizovat.
Hlavními soupeři Kwasniewského jsou bývalý šéf polské diplomacie Andrzej Olechowski (53) společně s předsedou vládní Volební akce Solidarita Marianem Krzaklewským (50).
Olechowski slibuje silný liberální stát
V závěru předvolební kampaně získal Andrzej Olechowski 3,6 procentního bodu, když jeho podpora na konci září představovala 14,6 procenta. V kampani slibuje Olechowski především to, že bude usilovat o liberální, silný stát a o větší dostupnost vzdělání. Formálně kandiduje jako nezávislý, i když využívá logistickou podporu Unie svobody.
Krzaklewski není mezi voliči populární
Marian Krzaklewski potvrdil rozpoutáním aféry kolem současného prezidenta dojem konfliktní osoby, a to mu přineslo mírný pokles preferencí na 11,6 procenta. Ve své volební kampani slibuje, že bude pokračovat v decentralizaci státu včetně maximální možné privatizace majetku.
Na bezvýhradné kritice všech předchozích vlád postavil svůj program Jaroslaw Kalinowski, jehož preference stouply v posledním měsíci ze čtyř na 7,3 procenta.
Walesa nemá šanci
Obliba dalších prezidentských kandidátů je podstatně nižší, všichni dohromady získali podle posledních průzkumů veřejného mínění méně než 3,7 procenta respondentů. Mezi ně patří například "otec" Solidarity Lech Walesa, radikální vůdce Odborového svazu rolníků Sebeobrana Andrzej Lepper a kandidát Polské socialistické strany (PPS) Piotr Ikonowicz.
Každý z registrovaných adeptů splnil základní podmínku a pro svou podporu získal nejméně 100 tisíc podpisů, které byly úředně ověřeny.
Podle ústavy je polský prezident volen všelidovým hlasováním na dobu pěti let a zvolen může být maximálně na dvě funkční období. Vítězem se stává kandidát, který získá 50 procent plus jeden hlas všech zúčastněných voličů. V případě, že se tak nestane, uskuteční se druhé kolo 22. října. V tomto klání se již utkají pouze dva nejlépe umístění kandidáti, z nichž zvítězí ten, kdo získá prostou většinu hlasů.
Polskem zmítala lustrační aféra
Důležitou událostí předvolební kampaně byl kromě aféry kolem údajného parodování papeže dosavadním prezidentem také rozruch spojený s lustrací Walesy a Kwasniewského. V případě, že by se tato jejich domnělá spolupráce prokázala, nemohli by se voleb zúčastnit, protože podle polského zákona musejí všichni vysocí státní činitelé, včetně kandidátů na prezidentskou funkci, předložit prohlášení, v němž uvedou, zda byli nebo nebyli spolupracovníky tajné policie. Politikům sice v případě prokázání jejich spolupráce s tajnou službou nehrozí žádný právní postih, ale po dobu deseti let přijdou o možnost zastávat vysoké vládní funkce nebo o zaměstnání ve státní správě.
