Hořec, vlastním jménem Jaromír Halbhuber, se narodil 18. prosince 1921 v Chustu v tehdejší Podkarpatské Rusi.
Málokdo ví, že autor řady básnických sbírek, jeden ze zakladatelů (a první šéfredaktor) deníku Mladá fronta a ředitel stejnojmenného nakladatelství byl také úspěšným textařem písní. K této profesi se dostal, když psal o jazzové a taneční hudbě.
Písničky Dva modré balónky, Docela všední obyčejný den, Nedělní vláček či populární Barborka doslova zlidověly. Jejich prvními interprety byli Josef Zíma, Vlasta Průchová a také Waldemar Matuška.
V roce 1954 dokončil Hořec studia češtiny a literární vědy na filozofické fakultě a od roku 1965 byl pedagogem na fakultě sociálních věd a publicistiky a redaktorem edice Magnet v nakladatelství Naše vojsko.
V roce 1969 ho vyloučili z KSČ, přišel o místo na fakultě i o post šéfredaktora časopisu Univerzita Karlova. O rok později odešel do invalidního důchodu.
V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později založil samizdatovou edici Česká expedice, kde vyšlo na 120 svazků. Kvůli jejich šíření a podvracení republiky byl v roce 1981 půl roku ve vazbě.
Po listopadové revoluci byl Hořec v roce 1991 jmenován docentem a stal se předsedou Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. Byl místopředsedou Masarykova demokratického hnutí, členem Obce spisovatelů a českého centra Mezinárodního PEN klubu.
