Přechod na letní čas má spoustu odpůrců. Nejčastěji namítají, že časový posun způsobuje lidem zdravotní potíže. Rakouští vědci zjistili, že po změně času stoupá počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři ale oponují, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí, protože přeladění vnitřních hodin prý trvá jen několik dní.
sluneční hodiny už ukazují nový časS předstihem 36 hodin začaly ukazovat astronomický čas namísto letního sluneční hodiny na náměstí v Třešti na Jihlavsku. V Třešti mají hodiny svislou ručičku, čas ukazuje stín směřující k terčíkům na ploše náměstí. Přesně v 15:00 děti přesunuly terčíky hodin o jedno místo zpět. |
Lidé se s koncem letního času vracejí do přirozenějšího cyklu. Podle psychologa Jeronýma Klimeše by bylo ideální, kdyby se hodiny posouvaly postupně a sedmá ranní by se řídila podle východu slunce.
"Kdyby lidé neměli hodinky a žárovku, vstávali by správně s rozedněním a chodili by spát po setmění, což je přirozený režim. Tento cyklus doporučuji například lidem, kteří přicházejí s depresí po rozchodu. Právě naše dlouhé bdění a pozdní vstávání může deprese způsobit," míní psycholog Jeroným Klimeš.
Jako první přišel s nápadem posunout čas Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Podle expertů ale v současnosti časový posun k úsporám energie nepřispívá.
Časem hýbaly války a ropná krize
Čas se pravidelně dvakrát do roka mění především v mírném pásmu, tedy ve všech zemích Evropy kromě Islandu, Grónska a některých norských ostrovů.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a pak až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.