Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V muzeu lze hledět i do hrobu

  11:48aktualizováno  11:48
Staré Město - Bylo to vzrušující dobrodružství. Důmyslný systém rámů a zvedáků nadzvedával centimetr po centimetru čtyřiadvacetitunové víko vnějšího sarkofágu na dně hluboké šachtové hrobky. Pak se objevil sarkofág vnitřní a v něm zbytky původní dřevěné rakve s mumií Iufaa, pět století před Kristem správce královského paláce ve starověkém Egyptě. Mumie měla na rukou i na nohou návleky z tenkého zlatého plechu. Halila ji síť, protkaná stovkami modrých fajánsových korálků. A z pohřební výbavy hodnostáře nechybělo nic, protože zlodějům se do hrobky nikdy nepodařilo proniknout.

Našly se kanopy, neboli schránky na vnitřnosti mumifikovaných, sochy bůžků, které měly za zemřelého vykonávat pracovní povinnosti i nádoby na vonné masti se zachovalým obsahem.

Významný objev českých egyptologů v lokalitě Abúsír nedaleko Káhiry dokumentuje nová expozice Iufaa a jeho tajemství v Náprstkově muzeu především fotografiemi. Od osmdesátých let totiž archeologové musí veškeré nálezy zanechávat v Egyptě. Jedním z mála hmatatelných exponátů je tak vystavená replika nalezené sítě z modrých keramických korálků.

Fotografie Michala Balíka a Kamila Voděry však přibližují atmosféru odkrývání Iufaovy hrobky velmi působivě. Návštěvníci mohou přihlížet zvedání mnohatunového víka sarkofágu stejně, jako Ahmed a Talál z rodiny el-Keréti na jednom ze snímků.

Tito předáci egyptských dělníků jsou z rodiny, která spolupracuje s archeology už pět generací. Otevření hrobu dokumentuje i videozáznam, který je součástí expozice.

Na odkrývání šachtové hrobky začali čeští egyptologové pracovat v roce 1996. Než se dostali k sarkofágu v pětadvacet metrů hluboké šachtě, museli odkrýt dva a půl tisíce kubíků písku. Sarkofág byl pak otevřen o dva roky později.

Právě obtížný přístup odradil i vykradače hrobů, takže archeologové narazili na kompletní pohřební výbavu, kterou poškodila pouze vlhkost. "Zloději tam ovšem pracovali, ale zastavili se dva a půl metru nad víkem sarkofágu," řekl egyptolog Ladislav Bareš.

Šachtové hrobky řadí odborníci do pozdní doby starověkého Egypta, datované časovým úsekem mezi 8. a 4. stoletím před Kristem. Patřily k nejdůmyslnějším pohřebním stavbám, přesto se mnoho z nich stalo v minulosti cílem vykradačů hrobů. "Objev podobného charakteru se odehrál naposledy v roce 1941," připomněl význam nálezu Ladislav Bareš.

Průzkum v hrobce bude pokračovat ještě pravděpodobně čtyři roky. Pak se místo nálezu stane jedním z hlavních turistických atrakcí v Abúsíru.

Čeští vědci pracují na vykopávkách v Egyptě už čtyřicet let na základě smluv s egyptskou vládou. Od roku 1960 se pohybují v oblasti zvané Abúsír neboli Dům boha Usíra. Ta se nachází asi dvacet kilometrů od Káhiry, na břehu Nilu, v blízkosti jedné z nejstarších pyramid na světě - Džóserovy stupňovité pyramidy - a nedaleko slavné Chufevovy (Cheopsovy) pyramidy v Gíze. Zahrnuje pyramidové komplexy, hrobky, rozlehlá pohřebiště členů královské rodiny, úředníků, hodnostářů a kněží.

"Máme jednu z nej významnějších archeologických koncesí v Egyptě. Výzkum tam může probíhat ještě sto padesát až dvě stě let," řekl Ladislav Bareš. "Sami Egypťané nás řadí spolu s Anglií či Amerikou do světové špičky států s vysokou úrovní egyptologického výzkumu."

Vedoucí Českého egyptologického ústavu Břetislav Vachala připomněl, že zlomovým obdobím egyptologického výzkumu tehdejších československých archeologů byla léta 1961 až 1965. "Tehdy se uskutečnilo pět expedic do oblasti Dolní Núbie. Ty byly velmi úspěšné a položily základ sbírky staroegyptských předmětů a památek v Náprstkově muzeu," řekl Břetislav Vachala.

"Až do osmdesátých let se nálezy dělily mezi Egypt a Československo na základě dohod. Obvykle se podařilo získat až padesát procent nalezených předmětů, které pak putovaly většinou do Náprstkova muzea. Poté, co se v Egyptě v osmdesátých letech změnil zákon o památkách, se ze země žádné starožitnosti vyvážet nesmějí," vysvětlil Břetislav Vachala. I pohřební výbava z Iufaovy hrobky je tak nyní uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.

Výstava dokumentuje i další významné objevy v Abúsíru, například práce na otevření pohřební komory soudce Intiho po loňském objevu jeho hrobky. Zpráva o nálezu hrobu z druhého tisíciletí před naším letopočtem loni obletěla svět.

Fotografie na výstavě zobrazují nalezené reliéfy, které představují majitele hrobky v bílé úřednické suknici. Místo Intiho hrobu zdobily i výjevy z domácího prostředí, obraz manželky, čichající k lotosovému květu i zlomek textu milostné písně.

Výstava Iufaa a jeho tajemství je v Náprstkově muzeu otevřena do 30. září. V září ji doplní přednášky o pohřbívání v Egyptě.

Poslední objevy českých egyptologů v Abúsíru dokumentují v Náprstkově muzeu hlavně fotografie, vystaveny jsou však i staroegyptské předměty ze sbírky muzea.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.