Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moldavsko odmítá vládu korupčníků, protestují desetitisíce lidí

  15:34aktualizováno  15:34
Desetitisíce lidí se v centru moldavského Kišiněva zúčastnily další protivládní demonstrace. Protestující požadují odstoupení několika hlavních představitelů státu. Místo protestů prý neopustí, dokud nebudou jejich požadavky vyslyšeny.

Protivládní demonstrace v Kišiněvě se zúčastnily desítky tisíc lidí (13. září 2015). | foto: Reuters

Policie odhadla počet demonstrantů na asi 15 tisíc, agentura AP mluví až o 20 tisících. Na náměstí podle zpravodaje Interfaxu proudí v uspořádaných zástupech další demonstranti, které do Kišiněva dovezly autobusy, a zpívají vlastenecké písně. Policie sleduje dění, ale nezasahuje. Policejní kordony stojí před budovou vlády.

Přesně před týdnem se v centru Kišiněva odehrála největší protivládní demonstrace od vyhlášení nezávislosti Moldavska na počátku 90. let.

Fotogalerie

Podle organizátorů se před sídlem vlády sešlo kolem 100 tisíc lidí, podle policie 35 až 40 tisíc demonstrantů. Na náměstí pak zůstalo stanové městečko.

Protesty pořádá hnutí Důstojnost a spravedlnost, které požaduje odstoupení hlavy státu, vlády, generálního prokurátora a guvernéra centrální banky, uvěznění předáků vládnoucích stran a uspořádání předčasných parlamentních voleb do března příštího roku.

Demonstranti kritizují rozsáhlou korupci a nedávno odhalené podvody, při kterých se ze tří bank ztratila jedna miliarda dolarů. Tyto peníze byla zřejmě převedeny do Ruska.

Bankovní skandál zhoršil životní úroveň obyvatel

Částka představuje zhruba osminu hrubého domácího produktu země. Ztráta způsobila prudký pokles kurzu měny, zvýšila inflaci a zhoršila životní úroveň zhruba 3,5 milionu obyvatel.

Bankovní skandál také poškodil obraz proevropské vládnoucí koalice mezi řadovými Moldavany, často velmi chudými s měsíčním příjmem na rodinu kolem 300 dolarů (7 300 korun).

Hnutí Důstojnost a spravedlnost se nicméně hlásí k začlenění země do Evropské unie. Už podpis dohody o přidružení však vzbudil nevoli Moskvy, která má v separatisty ovládané části země, v neuznávaném Podněstří, ruské vojáky z takzvaných mírových sil (reportáž z Podněstří si můžete přečíst zde).

Protesty mohou být vážným problémem pro nového premiéra, kterým je od července Valeriu Strelets. Ten slíbil, že zemi vyvede z hluboké krize a že vypátrá a vrátí zpět do země ztracené peníze. Jeho jmenování pomohlo obnovit jednání s mezinárodními věřiteli, včetně Mezinárodního měnového fondu.

Organizátoři protestů podle stanice BBC oznámili, že jejich podporovatelé zůstanou v blízkosti kišiněvské vládní budovy tak dlouho, dokud nebudou jejich požadavky vyslyšeny.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.