Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porošenko s Putinem si podali ruce, mírová jednání v Minsku začala

  10:21aktualizováno  22:41
V Minsku začal klíčový summit o příměří na Ukrajině. Do běloruské metropole dorazil ruský prezident Vladimir Putin, německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Ukrajiny a Francie. Podle ruských diplomatů se může jednat až do čtvrtečního rána. I v době jednání pokračují boje v Donbasu.

Kolem čtvrté hodiny středoevropského času dorazili do Paláce nezávislosti v centru běloruské metropole Merkelová a francouzský prezident François Hollande, krátce po nich na jednání přišel i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jako poslední dorazil Putin.

Porošenko po příletu do Minsku varoval, že konflikt s proruskými separatisty se „vymkne kontrole“, pokud se nepodaří dosáhnout příměří a „vydat se cestou uvolnění situace“.

Vrcholná schůzka měla zpoždění, začít měla už v 16:30 SEČ. Nakonec však začala až po půl sedmé. Podle posledních zpráv se Merkelová, Hollande a Porošenko chtěli ještě před setkáním s Putinem sejít ke krátkému rozhovoru. Během něho si podle serveru BBC všichni státníci potřásli rukou.

Fotogalerie

Pozdvižení mezi přítomnými novináři vyvolala informace o údajně emotivním dialogu Putina s Porošenkem, po němž ukrajinský prezident na chvíli opustil jednací sál. Po Porošenkově návratu se účastníci summitu svorně spolu s hostitelem Alexandrem Lukašenkem seřadili k oficiálnímu fotografování. Následovalo další kolo uzavřeného jednání, tentokrát v rozšířeném složení. V ruské delegaci jsou kromě Putina šéf diplomacie Sergej Lavrov, kremelský poradce Jurij Ušakov a Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Putinův poradce Vladislav Surkov označil rozhovory státníků za „výborné“, optimisticky situaci vidí i šéf ruské diplomacie: „Jednání pokračuje aktivně, jde to lépe než super,“ řekl Sergej Lavrov ruské agentuře TASS před jedenáctou hodinou večerní SEČ.

Klíčové body jednání podle agentury AP jsou mimo jiné vytyčení nové dělicí linie a demilitarizovaného pásma. Ukrajina požaduje dodržení linie dojednané v září loňského roku, Rusko pak chce vycházet ze stávající situace na bojišti. Dále se bude jednat o stažení ruských vojáků a techniky z Ukrajiny, zajištění hranic a případné částečné autonomii pro separatisty.

Souběžně v Minsku zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová. 

Do běloruského hlavního města dorazili rovněž vůdci doněckých a luhanských separatistů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. „Jsou v Minsku. Pokud jednání státníků skončí úspěšně, předpokládá se, že Zacharčenko a Plotnickij podepíší výsledný dokument,“ uvedla agentura Reuters s odkazem na ruská média.

Kyjev hrozí stanným právem

„Musíme ubránit mír a Ukrajinu,“ prohlašoval Porošenko před odjezdem do Minsku. „Proto pojedu do Minsku, kde budeme požadovat ukončení války, stažení cizích vojsk a zahájení politického dialogu bez cizího vměšování,“ dodal Porošenko, který v úterý v noci navštívil východoukrajinský Kramatorsk, kde si o den dříve povstalecké ostřelování podle ukrajinských úřadů vyžádalo 15 mrtvých a 63 raněných, včetně dětí.

Krize na Ukrajině

Pokud jednání nebudou úspěšná, zavede Kyjev stanné právo. „Já, vláda i parlament jsme připraveni rozhodnout o zavedení stanného práva na celém území Ukrajiny,“ citoval Interfax Porošenka.

„Musíme být připraveni na oba scénáře, tedy mír, pro který já i celá ukrajinská delegace uděláme vše, co je možné, a potřebou bránit naši zemi,“ dodal. Federalizaci země, kterou prosazuje Rusko, ukrajinský prezident vyloučil. „Ukrajina byla vždy jednotným státem. Federalizace je sémě, které v ukrajinské půdě nezakoření,“ prohlásil.

K nalezení mírového řešení vyzval Putina v úterním telefonátu americký prezident Barack Obama. „Pokud Rusko bude pokračovat ve svém agresivním postupu na Ukrajině včetně dodávek vojáků, zbraní i finanční podpory separatistům, Rusko za to zaplatí ještě více než dosud,“ uvedl k hovoru obou prezidentů Bílý dům

Obama již dříve prohlásil, že pokud se krizi na Ukrajině nepodaří vyřešit smírně, mohly by Spojené státy Kyjevu dodat zbraně (více čtěte zde).

Boje v Donbasu pokračují

V bojích o strategické ukrajinské město Debalceve, kde se nachází významný železniční uzel, zemřelo za posledních 24 hodin 19 vládních vojáků a dalších 78 bylo zraněno, uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov.

V Doněcku si ranní střelba blízko autobusové zastávky vyžádala nejméně jednu civilní oběť. Další člověk zemřel po převozu do nemocnice, uvedla agentura Reuters s odvoláním na doněcké zdravotníky. Podle povstalců jsou mrtví čtyři, toto číslo však zatím není ověřené.

„Při dělostřelecké palbě, raketových útocích a vojenských střetech Ukrajina přišla o devatenáct vojáků, z toho sedmnáct příslušníků armády a dva vojáky ministerstva vnitra,“ uvedl Selezňov podle Reuters.

Ukrajinská armáda útočí na rebely u Mariupolu:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.