Mexické kartely nemají zájem jen o obchod s drogami, ale podle serveru BBC se snaží ovládnout jakýkoliv lukrativní průmysl, včetně dřevařského, který tvoří základ ekonomiky města Cheran ve státě Michocán.
Roky byly lesy v jeho okolí decimovány maskovanými muži. Před pěti lety ale skupinka místních žen odmítla nadále nečinně přihlížet vydírání, únosům a zabíjení od členů kartelu, kteří se potulovali po městě.
Jednoho pátečního rána ženy zablokovaly naloženým konvojům cestu a zasypaly je sprškou kamení a rachejtlí. V tu chvíli se rozezněly zvony v kostele El Calvario a na pomoc se seběhli další obyvatele města. Společnými silami se jim podařilo ozbrojené muže přemoci.
V Mexiku našli 13 zavražděných lidí. Zemřeli při válce drogových gangů |
„Všichni v ulicích pobíhali s mačetami, byl slyšet křik a zvony kostela, které po celou dobu nepřestaly vyzvánět,“ popsala útok Melissa Fabianová, které tehdy bylo třináct let.
S členy kartelu byli z města vyhnáni i politici a policisté, kteří byli se zločineckou sítí v kontaktu. Zakázaly se politické strany a každý ze čtyř obvodů si od té doby volí svého zástupce do městské rady. Cheran sice dostává peníze od centrální vlády, zároveň má ale autonomní postavení domorodé komunity, protože jeho obyvatele jsou potomky indiánského kmene Purepecha.
Místní si sami chrání ulice i lesy
Na třech hlavních silnicích do Cheranu denně hlídkuje ozbrojená komunitní policie, takzvaná Ronda Comunitaria, složená z obyvatel města. „Hodně jsme se toho naučili. Když jsme začínali, tak jsme ani nevěděli, jak se drží zbraň. Nyní jsme připraveni a kdyby se zločinci vrátili, dokážeme se ubránit,“ myslí si jeden z členů komunitní policie s přezdívkou Ďábel.
Drobné přestupky se v Cheranu řeší pokutami a veřejně prospěšnými pracemi, trestné činy se předávají státnímu generálnímu prokurátorovi. Zatímco stát Michocán je proslulý mnoha krvavými zločiny - jen v červenci zde bylo hlášeno 180 vražd, což je nejvíce za posledních 10 let - v Cheranu údajně nedošlo za poslední rok k jediné vraždě nebo únosu. „Cítím se tady bezpečně, nemusím se bát chodit v noci sama po ulicích,“ říká citovaná Melissa.
Místní chrání kromě ulic i lesy, na každé pokácení stromu je nutné povolení úřadů. Pozemky v Cheranu jsou většinou ve společném vlastnictví. Ve městě téměř nežijí žádní cizinci, rozvětvené rodiny se velmi dobře znají, jen málokdy se místní ožení s někým odjinud. Jiná města se snažila Cheran napodobit, ale bezúspěšně.
Vzhledem k neustávajícím střetům mexických drogových gangů a všudypřítomnému násilí v zemi ale hrozí, že se kartely opět pokusí převzít vládu nad Cheranem. Melissa je ale optimistická. Podle ní jsou všichni připraveni jít znovu do ulic a bojovat za své město.
