Skupinka dvaačtyřiceti malijských žen se odmítla smířit s rolí, do které je už při narození pasovala konzervativně orientovaná společnost v Mali. V průběhu krvavého konfliktu přišly o rodiny, domovy a některé i o svou čest. Část z nich tuarežští povstalci hromadně znásilnili před očima příbuzných. Chopily se proto zbraní a plánují odvetu, píše The Times.
Pro tuarežské povstalce, kteří v březnu za pomoci radikálních islamistů převzali kontrolu nad severem země, mají jasný vzkaz. "I když budou vyjednávat, i když budou všichni souhlasit s mírem, dostane-li se mi některý z nich do rukou, nepodříznu mu jenom hrdlo, ale rovnou mu uřežu hlavu," varovala dvaadvacetiletá Zeinab Maiga. Před pěti měsíce kvůli výbojným Tuaregům přišla o svůj domov i životní sen stát se učitelkou.
Stejně nebojácně se k věci staví i další z mladých vojaček, bývalá dýdžejka z centrální části Mali Fatima Touré. Rebelové jí zabili bratra a znásilnili dvě sousedky. "Jestliže nyní uzavřeme mír, stávající problémy se znovu objeví. Musíme napřed bojovat," argumentovala.
Dvaačtyřicet malijských žen a dívek se připojilo k provládním polovojenským jednotkám, které se snaží porazit tuarežské povstalce. "Děláme všechno, co dělají muži," vysvětlila jejich velitelka Barka Dicko.
Začátkem dubna jela Dicko se svou třináctiletou neteří autobusem, když je zastavila skupinka ozbrojených mužů. Jí i neteř ještě s další ženou ozbrojenci vytáhli ven, kde mladou dívku znásilnili. "Vystřídali se na ní," popisuje, zatímco si přes vyšívanou halenu přehazuje kalašnikov. "Jeden z nich na mě mířil zbraní, kdežto druhý znásilňoval mou neteř. Křičela, dokud neupadla do bezvědomí," dodala.
V pozadí konfliktu stojí i rasová nesnášenlivost
Podle velitelky dívku znásilnili povstalci s bílou pletí, Tuaregové v uniformách Národního hnutí za osvobození Azavadu (MNLA). Právě tuarežští povstalci byli tím, kdo na jaře po boku islámských radikálů převzal moc nad severem země a následně vyhlásil vlastní stát Azavad. Islamisté ovšem záhy získali převahu a nomády z klíčových měst vyhnali. Sen Tuaregů o vlastním státě se tak velmi rychle rozplynul (více o rozkolu mezi Tuaregy a islamisty zde).
Muslimští extremisté z Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe a uskupení Ansar Dine nyní ovládají rozsáhlou část území a uplatňují tam striktní islámské právo šaría. Na severu pouštní země se běžně provádějí veřejné popravy ukamenováním či utínání končetin (více o zavádění práva šaría zde).
Přestože Tuaregové svých cílů nedosáhli a sever země zůstává pod kontrolou islamistů, hněv provládních milic směřuje v první řadě právě proti nim. Většina mužů a žen v polovojenských jednotkách, které vznikly pod záštitou malijské vlády, jsou tmavé pleti, na rozdíl od světlejších, původně kočovných Tuaregů.
Kořeny konflikt mezi tmavými Malijci a Tuaregy sahá mnohem hlouběji. Už před vypuknutím bojů si Tuaregové stěžovali, že jsou diskriminováni kvůli světlejší barvě své kůže a vláda ve vzdáleném Bamaku si jich nevšímá.
S provládními jednotkami se navíc spojili i Tuaregové tmavší pleti, kteří byli v historii svými světlejšími příbuznými zotročováni. "Bílí Tuaregové vždycky tvrdili, že jsou nadřazení a že pro ně máme pracovat, že jsme jejich otroky," uvedla pozadí sporů mezi Tuaregy Dinde Yattara, zdravotní sestra ze severomalijského Timbuktu, která se také připojila k provládním milicím.
Islamisté se připravují na mezinárodní intervenci
Humanitární pracovníci varují, že rasová nesnášenlivost by mohla současný konflikt ještě více vyhrotit, což by pro obyvatele Mali mělo katastrofální následky. V polovině října vydala OSN rezoluci, v níž dala regionálním lídrům pětačtyřicet dní na naplánování mezinárodní intervence do Mali. Regionální sdružení západoafrických států (ECOWAS) již oznámilo, že má připraveno asi tři tisíce mužů ve zbrani.
V reakci na tento krok začali islámští radikálové rozšiřovat své řady. Podle agentury AAP se na sever země po stovkách sjíždějí islamisté, aby podpořili své "bratry" před plánovanou zahraniční intervencí. Většina z nich pochází ze Súdánu či Západní Sahary, ale na na pomoc přispěchali i extremisté z dalších afrických států (více o přípravách islamistů na intervenci zde).
Malijská vláda i okolní státy se bojí, že by se sever země mohl stát další baštou radikálních islamistů, odkud by mohli působit v mezinárodním měřítku tak, jak tomu bylo například v Afghánistánu před deseti lety.