Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Neděle 21. září 2014. Matouš

V Litvínově vzniká největší romská čtvrť v Česku

  11:21
Při vjezdu do třicetitisícového Litvínova vítá návštěvníka omšelá socialistická plastika s nápisem: Litvínov – město chemiků. Dnes se zde mohou chlubit prvenstvím, které jim závidět nikdo nebude. Vzniká zde totiž největší české ghetto.

Obyvatelé sídliště Janov u Litvínova | foto: Martin Adamec

Původně výstavní sídliště ve čtvrti Janov bylo určeno obyvatelům vesnic, kteří museli opustit domovy kvůli těžbě. Byla to dobrá adresa. O pár kilometrů dál stojí vily hokejových celebrit Roberta Reichla či vdovy po Ivanu Hlinkovi.

Dnes se Janov mění na romské ghetto, kde pořídíte byt 4+1 za 120 tisíc korun, zatímco o pár kilometrů dál stojí stejně velký byt v paneláku tři čtvrtě milionu a více.

Vysoké "krabice" jsou zde rozesety po rovině i ve svahu. Z jedné strany je obklopují lesy a kopce, naproti se tyčí čoudící areál Chemopetrol. V betonovém sídlišti Janov bydlí kolem osmi tisíc obyvatel. Je až desetkrát větší než mostecký Chanov.

Odhaduje se, že polovinu z janovských obyvatel tvoří Romové. Místo přesně zapadá do definice takzvané sociálně vyloučené lokality neboli ghetta, jichž je v Česku podle sociologa Ivana Gabala už 330.

Z jeho analýzy pro ministerstvo práce a sociálních věcí vyplývá, že sociálně vyloučené romské lokality vznikají "přirozeným" sestěhováváním chudých romských rodin do míst s levnějším bydlením, vytlačováním těchto rodin z lukrativních bytů a řízeným sestěhováváním ze strany obcí.

Jsem Cigánka, ale...
Jako každý všední den jde domovník Zdeněk Lánský na obhlídku "svých" šesti vchodů. V ruce svazek klíčů, na krku starší mobilní telefon. Je pětadvacátý červen, slunce svítí a Lánský si na chodbě povzdychne nad prokopnutými dveřmi.

Před bloky panelových domů posedávají desítky romských obyvatel. Menší si hrají, větší kouří a hlasitě na sebe pokřikují. Vedle kontejnerů se válí starý nábytek, po zemi odpadky, z otevřených oken se line hlasitá "tuctuc" hudba.

"Jako vlastníci bytů nemůžeme nijak ovlivnit, kdo se sem nastěhuje. Jak mohli dopustit, aby jich bylo tolik pohromadě a přicházeli další?" ptá se rozhořčeně domovník Lánský.

Jeho otázka má více adresátů: město Litvínov, které Romy do Janova sestěhovávalo a byty pak prodalo soukromým firmám. A tyto firmy, které spolu s realitními kancelářemi v sestěhovávání pokračují. A konečně i stát a jeho zákony.

Zdeněk Kvapil tady bydlí od konce 80. let. Říká, že určité procento nepřizpůsobivých obyvatel zde žilo vždy, ale nebylo jich moc. Na jejich pobyt upomíná vybydlený panelák v bloku F3, z něhož zbyl jen skelet. Postupně začalo problémových občanů přibývat. Čím to?

V průběhu 90. let město do Janova umisťovalo lidi, kteří čekali v pořadnících na byt. "Byly zvýhodňovány rodiny s více dětmi, což byly většinou romské rodiny," říká bývalý starosta Litvínova Karel Zdražil.

"Někteří se do Janova odmítali stěhovat, v pořadníku se dostal další na řadu a to byli Romové," uvádí vedoucí odboru sociálních věcí Zdenka Grundová. Vznikly tak pevné základy, na kterých dnes bují neřešitelný problém.

"Masivní stěhování začalo, když město své byty prodalo soukromé firmě Tellmer a družstvu Krušnohor," pokračuje starousedlík Kvapil, vůdčí postava petice proti nepřizpůsobivým občanům, kterou podepsalo už 2500 lidí. Stěžují si v ní na ty, kteří, lidově řečeno, dělají bordel.

Petiční výbor se minulý týden přetransformoval na osadní výbor. Má větší pravomoci a s městem a vlastníky domů chce kritickou situaci řešit. Jak? To zatím nikdo neví.

Také romští starousedlíci jsou zděšeni z přívalu "přespolních" Romů. Před jedním panelákem posedává na židlích skupinka žen. Pijí kávu a zobou slunečnicová semínka.

 

Jedna z nich se vyklání z okna a rozčileně povídá: "Žiju tady 29 let, jsem Cigánka, ale tohle jsem ještě nezažila. Stěhují to sem z celé země i ze Slovenska. Udělali z toho osadu, ghetto! Začalo to, když byty koupila firma Tellmer," říká paní Kissová a sousedky souhlasně pokyvují.

Kupte jim byt
Během posledních pěti let město všechny byty v Janově prodalo. "Mysleli jsme, že si to soukromý vlastník ohlídá," vysvětluje exstarosta Zdražil. Současný starosta Milan Štovíček k tomu říká: "Nedokážeme ovlivnit, aby se nepřistěhovávali další lidé. Byty už nejsou v našem vlastnictví."

Téměř 1560 bytů dnes vlastní družstvo Krušnohor, které je od města koupilo před pěti lety. Více než 600 bytů patří firmě RLRE Tellmer Property. Původně se jmenovala jen Tellmer a vznikla pár měsíců předtím, než v prosinci 2005 od města byty v dražbě koupila.

"Při prodeji bytů pražské společnosti Tellmer bylo od začátku všem, kromě vedení města, jasné, že byty nekupují pro nic jiného než pro stěhování nepřizpůsobivých lidí z jiných lokalit ČR," říká ředitel Krušnohoru Fratišek Ryba, jenž v Janově žil 21 let.

Naráží na legální způsob, jak se zbavit Romů a ještě na tom vydělat. Jak se to dělá? Za romské občany žijící v Praze nebo třeba na Kladně se zaplatí dluhy, koupí se jim levné byty v Janově. Případně se jim zaplatí nájem na několik měsíců dopředu, aby získali nájemní smlouvu. Jejich byty se pak zrekonstruují a výhodně prodají. Že je to dnes v Česku běžný postup, se potvrdilo jednoduše.

Autorka textu zavolala do jedné z realitních kanceláří, které v Janově nabízejí byty k prodeji. Představila se jako zástupkyně majitele nemovitostí v Praze, jenž se potřebuje zbavit problémových romských rodin.

"Kupte jim byt v Janově, to se běžně dělá. Zničené jsou okolo sta tisíc korun, ty hezčí za sto padesát. Teď máme v nabídce hezký stometrový 4+1. Tam můžete nastěhovat i víc rodin," popsal praxi realitní makléř Petr Půta z firmy Real Capital.

Ivan Rychecký, který pro společnost Tellmer byty spravuje, však odmítá, že by s byty spekulovali. "Byty neprodáváme. Ubytováváme lidi, kteří složí kauci na tři měsíce dopředu. Nemůžeme ale rozlišovat, zda se jedná o Romy. Tellmer nevlastní objekty, z nichž by někoho vystěhovával," říká Rychecký.

Nejde však jen o společnost Tellmer. Ta je z 90 procent vlastněna firmou Raiffeisen Leasing Real Property (stavební spořitelna spadající pod rakouskou skupinu Raiffeisen). Jakoukoli spojitost s vystěhováváním Romů do Janova taktéž odmítá.

"My pouze financujeme pro naše klienty jejich bytové investice v Litvínově. Hospodářsky máme úlohu srovnatelnou s bankou, která poskytuje úvěr. Nemáme žádný vliv na jednání klientů," uvedl jednatel Alois Lanegger, jenž figuruje také ve firmách majících v předmětu podnikání realitní činnost.

Nájemníci či návštěvníci
Že je dnešní stav v Janově a dalších stovkách sociálně vyloučených oblastí téměř neřešitelný, potvrzuje i fakt, že podle zákona nemůže majitel domu příliš ovlivnit složení nájemníků.

"Družstvo již neschvaluje převody členských práv, pouze je bere na vědomí, takže jen přihlíží, jak si lidé členská práva a povinnosti převádějí. K tomu přispívají prodeje bytů ve vlastnictví, což také nelze ovlivnit," říká ředitel družstva Krušnohor Ryba.

Stejný problém je i s pronájmem bytu. "Pokud má někdo platnou nájemní smlouvu, může se u něj přihlásit k trvalému pobytu neomezený počet osob," vysvětluje Zdenka Grundová z litvínovského sociálního odboru.

Majitel nemovitosti se však nedozví, kolik lidí u něj bydlí; město mu to neřekne kvůli ochraně osobních údajů. Nájemník je sice podle zákona povinen změnu počtu osob majiteli písemně oznámit, ale to se často neděje. Vypraví-li se majitel přímo do bytu, uslyší kouzelnou formulku: Jsem tu na návštěvě.

Časovaná bomba
Janov se bezpochyby stává ghettem se vším všudy. "Je to lavina, která už se nedá zastavit," míní ředitel Ryba.

Ti takzvaně slušní se stěhují pryč a odhlašují své děti z místní základky, kam dnes chodí většina romských. S tím mizí také pozitivní vzory chování, z nichž by si sociálně slabí mohli brát příklad.

"Děti nenosí tužky ani sešity a škola peníze nemá," popisuje její ředitelka Miroslava Holubová. Není podle ní výjimkou, že hned po základní škole se patnáctiletí jdou přihlásit o podporu v nezaměstnanosti.

Před paneláky v Janově je vidět mnoho mladých těhotných Romek, jež mají tři a více dětí. Platí zde pravidlo: čím více dětí, tím více dávek. Jakmile je otcové rodin dostanou, jdou do některé z místních heren a vzápětí k lichváři.

Bohaté romské rodiny "pomáhají" těm slabším stoprocentním úrokem. Dluhy se řeší krádežemi, prodejem drog a prostitucí. Není divu, že se o Janově mluví jako o časované bombě, která brzy vybuchne.

Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.