Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Lipsku zemřel pacient s ebolou, do Německa ho převezli minulý týden

  10:08aktualizováno  16:04
V Lipsku zemřel v ranních hodinách šestapadesátiletý muž na ebolu. Informoval o tom německý tisk. Pracovník OSN se krvácivou horečkou nakazil v Libérii. Do Lipska byl převezen z Afriky ve čtvrtek. Byl to v pořadí třetí pacient s ebolou, kterého Německo přijalo.

Převoz pacienta s ebolou do nemocnice v německém Lipsku (9. října 2014) | foto: AP

„Pacient nakažený ebolou zemřel během noci na klinice Svatého Jiří v Lipsku. Navzdory intenzivním léčebným opatřením a maximálnímu úsilí zdravotnického týmu šestapadesátiletý zaměstnanec OSN podlehl vážné infekční chorobě,“ uvedla podle agentury Reuters klinika v oficiálním prohlášení.

Epidemie eboly

Lékaři oficiálně k identitě nakaženého žádné podrobnosti neuvedli. Německý tisk nicméně spekuloval o tom, že se jedná o vysoce postaveného představitele Spojených národů či zdravotníka. Nezávisle tuto informaci ověřit nelze. Oficiálně není známa ani jeho národnost. Některé zdroje hovoří o tom, že to měl být Súdánec.

Muž byl z Libérie převezen leteckým speciálem ve čtvrtek. Od chvíle, kdy jej lékaři přijali na klinice v Lipsku, upozorňovali, že jeho zdravotní stav je kritický. Pacient byl izolován na zvláštní jednotce a na jeho léčbu se vztahovala přísná bezpečnostní opatření. Neobjevilo se zatím žádné podezření z přenosu viru na další lidi.

Byl to v pořadí třetí pacient s ebolou, kterého Německo přijalo. Jeden nakažený je od začátku října hospitalizován ve Frankfurtu nad Mohanem, další pacient byl po pěti týdnech léčby propuštěn z nemocnice v Hamburku, shrnuje na svém webu Frankfurter Allgemeine.

Nakažení zdravotníci

Nynější epidemie eboly je vůbec nejhorší co do rozšíření i počtu obětí od objevu viru v roce 1976. Podle poslední bilance Světové zdravotnické organizace (WHO) se ebolou od března tohoto roku, kdy se virus začal šířit ve velkém, nakazilo již 8 376 lidí. Polovina z nich nemoci podlehla.

Fotogalerie

Mezi nakaženými je přitom i řada zdravotníků. Figuruje mezi nimi i dvojice zdravotních sester, které se za přísných bezpečnostních opatřeních staraly o pacienty převezené z Afriky. Nebezpečným virem se v Madridu nakazila od repatriovaného španělského misionáře zdravotní sestra (více o tomto případu zde). Jak přesně se nakazila, není jasné. Sestra byla standardně vybavena ochrannými prostředky kryjícími prakticky celé tělo i obličej.

Nemoc potvrdily testy také u americké ošetřovatelky v Dallasu, která se starala o nakaženého Liberijce (podrobnosti o tomto případu se dočtete zde). Muž do USA přiletěl bez jakýchkoli příznaků standardní leteckou linkou s přestupem v Bruselu. Krátce po příletu vyhledal kvůli nevolnostem lékařskou péči, zdravotnický personál ale u něj nemoc špatně diagnostikoval a poslal jej domů s antibiotiky. Teprve později byl muž izolován na zvláštní jednotce. Nemoci nakonec podlehl.

Úřady se nyní obávají dalšího možného rozšíření viru prostřednictvím zdravotnického personálu, neboť podle nejnovějších zjištění o nebezpečného pacienta v Texasu pečovalo celkem až 70 lékařů a zdravotních sester.

Infikovaná sestra byla přitom stejně jako její španělská kolegyně vybavena ochrannými prostředky. „Máme obavy a bohužel by nebylo překvapením, pokud bychom byli svědky dalších případů mezi zdravotnickým personálem,“ přiznal britskému Guardianu šéf amerického Centra pro šíření nemocí a prevenci Tom Friedan.

Kontroly na letišti zavádí i Heathrow

V reakci na rostoucí obavy ze zavlečení eboly mimo africký kontinent již přikročila některá letiště v Evropě a Severní Americe k preventivním kontrolám cestujících. Jako první zavedlo zpřísněná opatření minulý týden mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku. Všichni cestující z Guiney, Sierry Leone nebo Libérie tam musejí projít speciální prohlídkou. 

Varování WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) se obává, že během dvou měsíců by mohlo týdně přibývat až 10 000 nových případů nákazy ebolou. Míra úmrtnosti se přitom nyní zvýšila na 70 procent. Podle agentury AP to řekl zástupce generální ředitelky této organizace Bruce Aylward.

Představitel WHO upozornil, že jestliže se do 60 dnů nezintenzivní reakce světa na krizi kolem epidemie eboly, zemře mnohem více lidí a bude potřeba obrovského úsilí, aby bylo možné vypořádat se se spirálovitě rostoucím počtem případů.

zdroj: ČTK

Cestující ze zemí zasažených epidemií této krvácivé horečky jsou při kontrole zavedeni do oddělené části letiště, kde jim personál změří teplotu a odpovídají na otázky týkající se jejich zdravotního stavu a možnosti kontaktu s nakaženými. Ředitel amerického Centra pro šíření nemocí a prevenci Friden v pondělí uvedl, že takto byla podchycena již bezmála stovka rizikových cestujících. U žádného se ale ebola zatím neprokázala.

K letišti JFK by se měla tento týden připojit další čtyři americká letiště - v Newarku, Chicagu, Atlantě a Washingtonu. Skoro všichni cestující, kteří přijedou do Spojených států z trojice afrických zemí zasažených epidemií eboly, totiž projdou skrze těchto pět letišť.

S kontrolami pasažérů začně také největší britské letiště, londýnské Heathrow. Ještě tento týden by se mělo přidat také letiště Gatwick a tunel Eurostar spojující Británii s Francií, uvedla s poukazem na britské ministerstvo zdravotnictví stanice BBC.

Prostory na Bulovce, kde by se léčila ebola:

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.