V liberecké zoo se narodilo mládě vzácného orlosupa

Liberecká zoo slaví narození dalšího mláděte vzácného orlosupa bradatého. Malý dravec se narodil minulou středu a rodičům Pištovi a Boženě se jej povedlo vyvést přirozenou cestou. Až trochu povyroste, vypustí zoologové mládě ve francouzských Alpách nebo v Andalusii.

Liberecká zoologická zahrada chová vzácné orlosupy bradaté od roku 1986. Má jen jediný pár, protože tito dravci spolu "uzavírají manželství" do konce života. Pištovi je 24 let, Boženě 18. Mládě, které se vylíhlo minulou středu, je jejich dvanáctým potomkem.

"Stejně jako loni jde o přirozený odchov rodiči na hnízdě a nikoli v umělé líhni. Takto přišla v liberecké zoo na svět teprve tři orlosupí mláďata včetně letošního, ostatní byla odchováni uměle," informoval mluvčí zahrady Ivan Langr.

Orlosupí samice Božena letos snesla i druhé oplozené vejce, z něj se ale mládě nevyklubalo. První mládě se orlosupům bradatým v Liberci vylíhlo v roce 2001 přirozenou cestou, při dalších mláďatech jim začala zoo vypomáhat.

"Vejce jsme po nakladení odebrali do inkubátoru a samici dali podkladky (sádrová imitace vejce, pozn. red.). Mláďata jsme poté páru vraceli až po týdnu či deseti dnech od vylíhnutí a dravci se o ně začali starat," popsal každoroční postup Langr.

Rozletí se do Alp nebo Andalusie

Jenže v roce 2007 a 2008 pár žádná mláďata nevyvedl, a tak zoo vše raději nechala opět na přírodě.

Orlosup bradatý je zapojen do programu reintrodukce, zoo se tedy snaží navrátit druh do přírody. Letošní mládě by mohlo poletovat nad francouzskými Alpami v oblasti Mercantour nebo ve španělské Andalusii v pohoří Cazorla.

"Tam od loňského května létá i naše samice Fátima a od roku 2006 i její o tři roky starší sourozenec Tono. Fátima dostala jméno po tamní vesnici, kde se podařilo zadržet několik travičů těchto vzácných ptáků," vysvětlil mluvčí s tím, že ostatních devět mláďat krouží v Alpách.

Programu reintrodukce se liberecká zoo aktivně účastní od roku 2001, kdy bylo vypuštěno první mládě.

"Reintrodukce se v Zoo Liberec vztahuje i na orly mořské, od roku 1999 jsme v Izraeli vypustili tři mláďata, a nově také na supy hnědé. Pár neexpozičně chováme od sklonku roku 2008, zatím ale ještě mládě neodchoval," uzavřel Langr.

Orlosup bradatý

Dravec žije ve skalnatých a horských oblastech až do výšky 4 000 metrů v Africe, Evropě, Indii a v Tibetu. Orlosup je jedním z největších supů, váží 4 až 7 kilogramů a rozpětí jeho křídel se pohybuje kolem 280 centimetrů.
Má opeřený krk. Vrchní strana těla je černohnědá. Hlava je bílá a je na ní charakteristická černá maska a bradka tvořená vousy z delších per u kořene zobáku.
Orlosup vytváří páry na celý život. Stejně jako ostatní supi velice dobře plachtí a využívá k tomu stoupavých vzdušných proudů. Hlavní zdroj jeho potravy tvoří mršiny a kosti. Na rozdíl od supů se dokáže s kořistí i vznést. Velké kosti vynáší do výšky a pouští je na skálu, kde je po roztříštění požírá, lépe se tak dostane k morku. Stejně tak vynáší do výšky i želvy, jejichž krunýř se po nárazu rozbije a orlosup se tak dostane snáz k masu. Je o něm také známo, že dokáže ulovit různé ptáky a savce. Nalétává na zvířata, která jsou na skalách a snaží se je shodit dolů.
Hnízdo z větví si staví většinou na skalách a ve skalních rozsedlinách. Při svatebním letu provádí nádhernou akrobacii, při které se obrací na záda. Na 1 až 2 vejcích sedí střídavě oba rodiče a po 55 až 58denní inkubaci se rodí první mládě. Druhé mládě většinou hyne.

Zdroj: www.wildafrica.cz