Lze říci, že Libanon je Blízkým východem v malém: mocensky nepřehledný, nábožensky rozkouskovaný. Proto se mezi roky 1975 a 1990 brodil občanskou válkou. Proto je náchylný chytit všechny nákazy, které se v regionu objeví.
Již týden se bojuje v libanonském (nikoli libyjském) Tripolisu. Do čtvrtka zemřelo nejméně 10 lidí. Desítky osob byly zraněny.
Libanonský mixV jednom má Libanon vcelku jasno: z téměř čtyř milionů obyvatel je 95 % Arabů. Jinak je zemí rozmanitou: asi 70 % Libanonců jsou muslimové, zbytek tvoří křesťané. Až 12 % obyvatel představují Palestinci, často uprchlíci, kterým úřady odepřely občanství. Co se týče muslimů, mezi nimi dominují šíité (30 %) následovaní sunnity (20 %) a drúzy (10 %). Zbytek tvoří alávité a ismailité. |
"Střety, byť spíše sporadické, pokračují i přes den," napsal na webu odevzdaně libanonský list The Daily Star. K nejtvrdším bojům zatím docházelo vždy po setmění. Kdo s kým válčí? Proč?
Na jedné straně konfliktu stojí v Tripolisu muslimové sunnitského, většinového směru v islámu. Ti tvoří většinu nejen v muslimském světě, ale i mezi rebely v sousední Sýrii, kteří povstali proti diktátorovi Bašáru Asadovi.
Ve vedlejší čtvrti, žijí soupeři tripoliských sunnitů – totiž alávité. Stoupenci menšinového, z islámu vycházejícího náboženského společenství, které však mnozí sunnité za muslimské vůbec nepovažují. Syrský prezident Asad je alávita.
Slabý stát? Silné klany!
Obyvatelé Tripolisu již proto dali nové jméno ulici, která doslova dělí znepřátelené městské komunity. Říkají jí "Syrská". Neboť sektářské násilí sem opravdu doputovalo od syrských sousedů, kteří vždy zásadně ovlivňovali dění v Libanonu.
Důležité je, že zatím neutrální libanonská armáda se snaží potyčkám zamezit. V akci již zahynul jeden voják, jedenáct jich bylo raněno. Střety v Tripolisu nejsou jediným příznakem nové libanonské krize. Typicky se o slovo hlásí místní klany, které místo vlád a států vymáhají práva svých členů.
Hrozí velká blízkovýchodní válka
Tak se stalo, že (například) klan Mekdádovců v Libanonu unesl vojáka protiasadovské Syrské svobodné armády. Výměnou za něho žádá propuštění příbuzného, který je ve vězení syrských rebelů.
SEKTÁŘSKÝ BOJ Ozbrojenec ze sunnitské čtvrti libanonského Tripolisu. Bojují tu sunnité s alavity po syrském vzoru. Uklidnit se je snaží vládní vojáci.
Zmatené? V Libanonu příběh dává smysl: syrští, převážně sunnitští rebelové zadrželi muže z klanu Mekdádovců, o kterém tvrdí, že přijel z Libanonu do Sýrie zabíjet ve službách diktátora Asada. Libanonští Mekdádovci jsou totiž šíité, příslušníci menšinového směru v islámu. Podobně jako alávité. Šiíté s alavity obvykle spolupracují, v Sýrii i Libanonu.
Už se opět ztrácíte? Příliš brzy. Šíitské a alávitské skupiny všude na světě – tedy i v Libanonu a Sýrii – podporuje šíitský Írán. Neboť se považuje za ochránce všeho šíitského a alávity má za spojence. Írán zase zápolí se Saúdskou Arábií, která se pro změnu cítí být garantem všeho sunnitského...
Zjednodušeně řečeno: hrozí velká válka. Nestabilita v Libanonu, možná záměrně sem Asadem zanesená, může vyústit v občanskou válku. Zkušenost učí, že v takovém případě bude ohrožen i Izrael, sousedící se Sýrií i Libanonem. A Izrael je spojencem Západu, USA i Česka.
