Počty bývalých členů KSČ v justici jsou podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila relativně vysoké s ohledem na to, že v Česku nyní působí celkem 3 076 soudců a 1272 státních zástupců.
Stáhněte si seznamy* Seznam soudců - bývalých členů KSČ (druhá verze opravená ministerstvem) |
Ministerstvo spravedlnosti seznamy zveřejnilo na základě nálezu Ústavního soudu, podle něhož tyto informace nejsou citlivým údajem podle zákona na ochranu osobních údajů. "Po rozhodnutí Ústavního soudu se na nás obracely desítky občanů a proto mi přijde nejkorektnější zveřejnit celý tento seznam," podotkl Pospíšil.
Prezident Soudcovské unie a šéf soudu ve Žďáru Tomáš Lichovník, který nebyl v KSČ, s uveřejněním seznamů nesouhlasí, "Řešit to, kdo byl a nebyl před rokem 1989 ve straně, je už dost vyčpělé téma. Na začátku 90. let se v justici dělaly prověrky. Po nich zůstali soudci, kteří splnili zákonné podmínky. Tím to já považuji za vyřízené. Stranická minulost, myslím, není podstatná," řekl před časem MF DNES.
Redakce iDNES.cz zjistila, že seznamy obsahují i jména soudců, kteří členy KSČ nikdy nebyli. Chybu ministerstvo za pár hodin napravilo a seznam aktualizovalo. Zmizela z něj čtyři jména.
Šéfové soudů i náměstek nejvyššího státního zástupce
Ve zveřejněných seznamech je třeba jméno předsedy Vrchního soudu v Praze Vladimíra Stiboříka či předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka. Zaujmout mohou také jména Jaroslava Lobotková a Martin Velehrach, kteří soudí většinu sporů bývalých spolupracovníků komunistické tajné policie StB.
Dle ZÁKOnaPodle zákona o soudech a soudcích musí každý soudce při návrhu na jmenování předložit negativní lustrační osvědčení. Na soudce pamatuje i lustrační zákon, který jim ukládá stejnou povinnost. Osvědčení potvrzuje, že osoba není evidována jako spolupracovník StB v kategoriích agent, rezident, držitel propůjčeného bytu a některých dalších. Pouhé členství v KSČ ale není překážkou pro výkon soudce. |
Na seznamu je i Igor Stříž, který se stal náměstkem nového nejvyššího státní žalobce Pavla Zemana či soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal, hlavní autor trestního zákoníku a blízký spolupracovník ministra Pospíšila.
Ten obavy, že by zveřejnění seznamů fatálně ovlivnilo chod české justice, nemá. "Podle mne to spíše svědčí o jejím charakteru. Maximálně přijde zřejmě několik námitek na možnou podjatost soudců," míní Pospíšil.
Seznam není úplný
Seznam není úplný. Informace pocházejí z podkladů, které zpracovaly soudy po roce 1989 v souvislosti se jmenováním kandidátů do funkcí soudců, kdy se jich dotazovali i na jejich politickou příslušnost.
"Od roku 1996 do roku 2006 pak uchazeči o funkci soudce předkládali jako součást podkladů ke jmenování ‘Čestné prohlášení uchazeče o jeho politické příslušnosti’. Vzhledem k závěrům kontroly Úřadu na ochranu osobních údajů, která proběhla v roce 2007, už ministerstvo od tohoto roku politickou příslušnost jmenovaných soudců nezjišťovalo," uvedla v tiskové zprávě mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
Spor o to, zda má veřejnost právo vědět, který ze soudců či státních zástupců byl před rokem 1989 v komunistické straně, začal v roce 2008. Pecina chtěl tehdy od ministerstva spravedlnosti získat informace o minulosti některých soudců. Marně. Následně se spor dostal k soudům, u nichž ale Pecina nikdy neuspěl. Rozhodnutí zvrátil až loni Ústavní soud.
Na konci roku 2010 se pak všech patnáct ústavních soudců rozhodlo, že sami zveřejní svou stranickou minulost. Čtyři z nich, včetně předsedy soudu Pavla Rychetského, působili v předlistopadové KSČ.
