Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V KSČ byla třetina státních zástupců a pětina soudců, seznamy jsou na webu

  14:06aktualizováno  16:44
Členy KSČ bylo 618 aktivních soudců, zhruba pětina z celkového počtu. Mezi státními zástupci je 359 bývalých komunistů, což je skoro třetina. Jejich seznamy zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Loni prohrálo spor u Ústavního soudu, na který se obrátil právník a aktivista Tomáš Pecina.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Počty bývalých členů KSČ v justici jsou podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila relativně vysoké s ohledem na to, že v Česku nyní působí celkem 3 076 soudců a 1272 státních zástupců.

Stáhněte si seznamy

"Republika neměla po přechodu k demokracii šanci provést naprostou očistu a justice jako například v Německu a soudce vyměnit," uvedl Pospíšil. Bývalí komunističtí soudci při sjednocení Německa odešli ze svých funkcí a ve východní části země vypomohly západní personální posily.

Ministerstvo spravedlnosti seznamy zveřejnilo na základě nálezu Ústavního soudu, podle něhož tyto informace nejsou citlivým údajem podle zákona na ochranu osobních údajů. "Po rozhodnutí Ústavního soudu se na nás obracely desítky občanů a proto mi přijde nejkorektnější zveřejnit celý tento seznam," podotkl Pospíšil.

Prezident Soudcovské unie a šéf soudu ve Žďáru Tomáš Lichovník, který nebyl v KSČ, s uveřejněním seznamů nesouhlasí, "Řešit to, kdo byl a nebyl před rokem 1989 ve straně, je už dost vyčpělé téma. Na začátku 90. let se v justici dělaly prověrky. Po nich zůstali soudci, kteří splnili zákonné podmínky. Tím to já považuji za vyřízené. Stranická minulost, myslím, není podstatná," řekl před časem MF DNES.

Redakce iDNES.cz zjistila, že seznamy obsahují i jména soudců, kteří členy KSČ nikdy nebyli. Chybu ministerstvo za pár hodin napravilo a seznam aktualizovalo. Zmizela z něj čtyři jména.

Šéfové soudů i náměstek nejvyššího státního zástupce

Ve zveřejněných seznamech je třeba jméno předsedy Vrchního soudu v Praze Vladimíra Stiboříka či předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka. Zaujmout mohou také jména Jaroslava Lobotková a Martin Velehrach, kteří soudí většinu sporů bývalých spolupracovníků komunistické tajné policie StB.

Dle ZÁKOna

Podle zákona o soudech a soudcích musí každý soudce při návrhu na jmenování předložit negativní lustrační osvědčení. Na soudce pamatuje i lustrační zákon, který jim ukládá stejnou povinnost. Osvědčení potvrzuje, že osoba není evidována jako spolupracovník StB v kategoriích agent, rezident, držitel propůjčeného bytu a některých dalších. Pouhé členství v KSČ ale není překážkou pro výkon soudce.

Místopředseda pražského soudu Luboš Vlasák zase odsoudil bývalého komunistického prokurátora Karla Vaše. Dušan Paška měl zase na starost případ bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného.

Na seznamu je i Igor Stříž, který se stal náměstkem nového nejvyššího státní žalobce Pavla Zemana či soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal, hlavní autor trestního zákoníku a blízký spolupracovník ministra Pospíšila.

Ten obavy, že by zveřejnění seznamů fatálně ovlivnilo chod české justice, nemá. "Podle mne to spíše svědčí o jejím charakteru. Maximálně přijde zřejmě několik námitek na možnou podjatost soudců," míní Pospíšil.

Seznam není úplný

Seznam není úplný. Informace pocházejí z podkladů, které zpracovaly soudy po roce 1989 v souvislosti se jmenováním kandidátů do funkcí soudců, kdy se jich dotazovali i na jejich politickou příslušnost.

"Od roku 1996 do roku 2006 pak uchazeči o funkci soudce předkládali jako součást podkladů ke jmenování ‘Čestné prohlášení uchazeče o jeho politické příslušnosti’. Vzhledem k závěrům kontroly Úřadu na ochranu osobních údajů, která proběhla v roce 2007, už ministerstvo od tohoto roku politickou příslušnost jmenovaných soudců nezjišťovalo," uvedla v tiskové zprávě mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Spor o to, zda má veřejnost právo vědět, který ze soudců či státních zástupců byl před rokem 1989 v komunistické straně, začal v roce 2008. Pecina chtěl tehdy od ministerstva spravedlnosti získat informace o minulosti některých soudců. Marně. Následně se spor dostal k soudům, u nichž ale Pecina nikdy neuspěl. Rozhodnutí zvrátil až loni Ústavní soud.

Na konci roku 2010 se pak všech patnáct ústavních soudců rozhodlo, že sami zveřejní svou stranickou minulost. Čtyři z nich, včetně předsedy soudu Pavla Rychetského, působili v předlistopadové KSČ.

Je předlistopadové členství v KSČ ještě dnes důvodem k zákazu výkonu funkce v justici?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. ledna 2011. Anketa je uzavřena.

ANO 25656
NE 9338






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Šlechtová provětrala úřad, řekl Sobotka. Žehral na ekology zdržující stavby

Pochvaly za dynamické vedení resortu a za to, že úřad „provětrala“, se od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dostalo ministryni pro místní rozvoj Karle...  celý článek

Prezidentská standarta (ilustrační snímek)
Šéf Senátu Štěch ve středu vyhlásí termín prezidentských voleb

Předseda Senátu Milan Štěch ve středu v 9 hodin vyhlásí termín následujících prezidentských voleb. Ty se musejí uskutečnit počátkem příštího roku. Nejzazší...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.