Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chystá v horách nové vodní elektrárny, bojuje se o Šumný důl

  11:11aktualizováno  12:08
Ministerstvo průmyslu a obchodu vytipovalo z více než padesáti míst šest vhodných lokalit pro výstavbu přečerpávacích vodních elektráren za zhruba dvacet až třicet miliard korun. Jednou z nich je i Šumný důl v Krušných horách. Starostové v přečerpávací vodní elektrárně vidí přísun peněz do obecní kasy, ekologové varují před obrovským zásahem do přírody.

Přehrada v Ostrově nad Oslavou. Ilustrační foto | foto: Miroslav Horáček

 Projekty bude ministerstvo pouze autorizovat, platit je mají soukromí investoři. "Jsou to lokality, kde by bylo technicky, místně i realisticky možné postavit tyto přečerpávací vodní elektrárny. Ty fungují jako baterie a vyrovnávají přebytek či nedostatek výkonu," řekl iDNES.cz Jiří Sochor z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

"Souvisí to s rozvojem energie z obnovitelných zdrojů. Není to jen o fotovoltaice, ale i o výrobě elektrické energie z větrných parků z Baltu, která pak teče přes Českou republiku. Toto kolísání energie, které bude podle našich předpokladů do budoucna ještě narůstat, je třeba vyrovnávat," dodal Sochor.

Přečerpávací vodní elektrárny by mohly vyrůst například v oblasti Smědavy v Jizerských horách, v Červené jámě v Krušných horách, v lokalitě Spálená a Velká Morava v Jeseníkách nebo ve Slavíči v Beskydech. Zda investoři využijí všech šest nabízených míst, je jen na nich. Elektrárny nemusejí stát všude.

Mapka s vytipovanými lokalitami Ministerstva průmyslu a obchodu

Mapka s vytipovanými lokalitami ministerstva průmyslu a obchodu pro přečerpávající vodní elektrárny

"Smědavský vrch v Jizerských horách je lokalita, která je vystavena záplavám. Elektrárna by tomuto problému měla pomoci (...) mohla by zadržet vodu a varování pro místní před povodněmi nepřijde hodiny předem, ale několik dní," naznačil i další přínos elektrárny v jedné z vytipovaných lokalit Sochor.

Vodní dílo v Krušných horách

Šestou lokalitou je právě Šumný vrch v Krušných horách. Nyní hornatou krajinu a stezky v Šumném dole využívají jen cyklisté. Elektrárna by zde mohla vzniknout už  v roce 2020. "Tady je vystavěná štěrková přehrážka, která má chránit zastavěné území. Představte si tady hráz vysokou něco mezi 50 a 90 metry," naznačil Radiožurnálu plány Václav Svejkovský z Povodí Ohře.

Za vysokou hrází přehrady by se rozkládala dolní nádrž, kterou z obou stran uzavřou zalesněné kopce. Nádrž by zatopila více než čtyřicet hektarů plochy. Její stěny by musely udržet i patnáct milionů metrů krychlových vody.

Nad dolní nádrží by pak byla vyhloubena ještě horní nádrž, která by ležela v nadmořské výšce 900 metrů mezi kopci Studenec a Loučná. Obě nádrže by propojilo mohutné podzemní potrubí, vyrovnání výkyvů spotřeby elektřiny během dne a zásoby energie by zajistila přečerpávací elektrárna.

"Od šesti ráno do čtyř odpoledne je největší spotřeba energie. Naopak přes noc je nejmenší. A toho nočního období má právě využít přečerpávací vodní elektrárna, která v době přebytku energie vlastně spotřebovává energii na vyčerpání vody z dolní nádrže do horní," vysvětlil Svejkovský.

Kraj se stavbou nesouhlasí

O tom, zda se začne v Šumném dole skutečně stavět, rozhodnou jednání na ministerstvu životního prostředí a průmyslu a také Ústecký kraj, který by musel změnit územní plán. Ten však s vodním dílem nesouhlasí.

Argumentuje tím, že Šumný důl je jednou z biologicky a lesnicky nejhodnotnějších lokalit východních Krušných hor a veřejnoprávní projednání takové investice by se dalo spustit jen za cenu porušení platných předpisů. V místě, kde má vzniknout vodní nádrž, totiž rostou cenné bukové lesy. Plocha budoucí možné horní nádrže je zase vyhlášena jako ptačí oblast v rámci Natura 2000. Ekologové k argumentům proti stavbě elektrárny dodávají, že výstavba gigantického vodního díla může poškodit okolní krajinu.

Lidé a starostové se na elektrárně neshodnou

Lidé ani starostové se však v názorech na elektrárnu neshodnou. Pro starostu Petra Červenku z Meziboří by elektrárna přinesla obci zisk sedmi milionů korun ročně, což je prý osmina obecního rozpočtu. "Pro Meziboří je to jediná taková možnost, kdy si město může vylepšit i svůj rozpočet," míní. Město by tím podle něj mohlo nalákat i turisty.

Starosta nedalekých Klín Jiří Matoušek s ním nesouhlasí. "Pro nás, jako pro turismus, má ta stavba minimální užitek. Protože de facto celá stavba by byla oplocena, nepřístupná veřejnosti," vzkázal přes Radiožurnál Matoušek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Narozeninová oslava Vratislava Mynáře na Pražském hradě (22. 6. 2017).
Mýdlo na Hradě zřejmě nebude. V akci nám brání, tvrdí režisér

Párty v Jižních zahradách Pražského hradu, kterou chtěl v reakci na oslavu kancléře Vratislava Mynáře uspořádat 9. září režisér a dokumentarista Petr Horký, se...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.