Známá pardubická stavba je bude národní kulturní památkou od 1. července. "Obvykle se tu setkáváme při smutných událostech, využijme proto dnešní příležitosti a raději se veselme," řekl při svém projevu primátor města Jaroslav Deml.
Politici si sice neodpustili několik krátkých projevů, hlavní body programu ale byly dva: exkurze do provozních útrob krematoria a opět po několika letech promítání kultovního filmu Spalovač mrtvol.
Pardubické krematorium se objevilo i v kultovním filmu Juraje Herze.
Obě akce sice probíhaly naráz, takže si každý musel vybrat, zda se bude procházet kolem pecí, nebo stráví čas před promítacím plátnem v obřadní síni, zájemců však bylo na obou stranách dost.
Poté, co pozvaní hosté odešli, otevřelo se zákulisí krematoria i běžným návštěvníkům. Krematorium zařadilo ministerstvo kultury do seznamu národních kulturních památek poté, co loni prošlo nákladnou rekonstrukcí.
Čím je pardubické krematorium unikátníPardubické krematorium postavené podle návrhu architekta Pavla Janáka v rondokubistickém stylu se poprvé otevřelo roku 1923. V době svého vzniku patřilo mezi nejmodernější stavby svého druhu v Československu. K dispozici mělo už tehdy velmi moderní zařízení sloužící ke zpopelňování zesnulých. Historicky cenná budova krematoria se později objevila i ve filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol. Krematorium prošlo náročnou rekonstrukcí, která trvala od roku 2004 do roku 2009 a stála celkem 25 milionů korun. Generálním investorem byly Služby města Pardubic, přispělo také Statutární město Pardubice, Pardubický kraj a Ministerstvo kultury ČR. |
