V kraji jsou podprůměrné platy

Jihomoravský kraj - Průměrné platy na jihu Moravy se pohybují o více než tisíc korun pod celostátním průměrem. S dvanácti a půl tisíci měsíčně se tak Jihomoravský kraj řadí až na sedmé místo mezi nově vzniklými čtrnácti kraji. Lépe jsou na tom například Plzeňský, Ostravský nebo Liberecký kraj a na průměrnou mzdu v Praze lidem na jihu Moravy chybí sedm tisíc korun.

Průměrná hrubá mzda sice v Jihomoravském kraji za loňský rok vzrostla o pět procent, v celé republice byl však nárůst platů ještě výraznější. Mzdy v Česku se v průměru zvýšily o sedm procent.

Průměrná měsíční hrubá mzda

Brno-město      13 453 korun
Brno-venkov     12 214
Blansko            11 614
Hodonín           11 563
Břeclav             11 302
Znojmo            11 215
Vyškov             11 132

Nejvíce v kraji si lidé vydělají v Brně, kde průměrná mzda činí necelých třináct a půl tisíce korun. Následují okresy Brno-venkov a Blansko, kde platy zaznamenaly nejvyšší růst ze všech jihomoravských okresů, a to o více než sedm procent. Právě Blanensko je nyní navíc i oblastí s nejmenším počtem nezaměstnaných. "Je to způsobeno tím, že tady přijímají zaměstnance nejen místní podniky, ale že hodně lidí jezdí za prací také do Brna," vysvětlila ředitelka blanenského úřadu práce Jitka Lorková.

Naopak nejnižší platy na jižní Moravě mají obyvatelé Vyškovska, Znojemska a Břeclavska. V těchto okresech žije méně vysokoškoláků, navíc řada lidí pracuje v zemědělství, kde mzdy obecně patří mezi nejnižší vůbec. "Nízké platy jsou dány strukturou průmyslu a zem>ědělství, je to historická záležitost. Navíc ani nemáme žádné velké investory, kteří by platy tlačili nahoru," jmenoval příčiny ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek. Právě na Vyškovsku si lidé průměrně vydělají vůbec nejméně z celého kraje, a to jenom něco málo přes jedenáct tisíc korun.

Jedním z důvodů, proč Jihomoravané pobírají nízké mzdy, je také jejich malá ochota přestěhovat se za prací do větších měst. "Lidé raději pracují za méně peněz doma nebo v nejbližším okolí. Nechtějí utrácet za dojíždění na lépe placená místa," konstatoval už dříve Stanislav Vlach, ředitel Okresní hospodářské komory Brno-venkov.

Velká část z těch, kteří si přece jen chtějí ve svém oboru více vydělat, odchází do Prahy. "Člověk si musí najít místo v Praze, nebo se spokojit s průměrným platem," míní programátor Josef Vraný z Brna. "Za stejnou práci sekretářky mám v Praze o tři a půl tisíce korun více, a to bez prémií. Kdybych neměla tak vysoký plat, raději bych zůstala doma," řekla Karla Petruchová z Veselí nad Moravou.

Nízké mzdy, na které vedle nedostatku bytů pro mladé nebo dlouhodobé nezaměstnanosti upozornila také strategie rozvoje Jihomoravského kraje, mohou vylepšit noví investoři v oborech souvisících s moderními technologiemi.