Představitelé kraje se rozhodli, že se pokusí neutěšenému stavu zamezit a zahájili komunikaci se zástupci pracovních úřadů, zaměstnavatelů a škol. Výsledky zakomponují do chystané koncepce školství v kraji. Výsledek se však neprojeví hned. "Vytváření koncepce je dlouhodobá a nikoli jednoduchá záležitost, myslím si, že první výsledky nějakého jejího náčrtu budeme moci předložit až na podzim. Prakticky se projeví nejdříve počátkem příštího školního roku - od září roku 2002," řekla zástupkyně hejtmana zodpovědná v kraji za školství, Alena Štěrbová.
V úterý se v Jihlavě uskutečnila první neformální beseda, na níž se sešli zástupci kraje se školskými úředníky, zástupci úřadu práce a také jihlavské okresní Hospodářské komory. Diskutovali o možnostech, jak by mohlo školství na požadavky trhu práce pružněji reagovat.
"Zatím to bylo setkání víceméně pro jihlavský okres, ale postupně se uskuteční na území celého kraje," řekla Štěrbová. Předpokládá, že během příštích měsíců vznikne ze zástupců zmíněných stran celokrajský poradní orgán, který bude vodítkem zastupitelstvu při rozhodování o dalším vývoji školství v kraji.
ZÁKON ASI NEPOMŮŽE
Stínový ministr školství Petr Mareš, který se úterního jednání také zúčastnil, je přesvědčen, že kraje mají v oblasti skloubení nabídky vzdělání a požadavků trhu práce udělat více než centrální orgány. "Ty se stále drží rozdělení, že zaměstnanost je věcí ministerstva práce a vzdělání věcí ministerstva školství. Ten předěl mezi nimi je hluboký. Každý z úředníků si drží svůj píseček, kdežto kraj má šanci to řešit jedním společným poradním orgánem," řekl.
Podle něj je chyba, že s poradním orgánem nepočítá připravovaná novela školského zákona. "Já si ale myslím, že ten zákon stejně nebude přijat, protože je příliš špatně koncipovaný," řekl Mareš. Jihlavský kraj je podle něj specifický nejen zmíněným akutním nedostatkem absolventů strojírenských oborů, ale také tím, že jako jediný z regionů postrádá vlastní vysokou školu.
HLAVNÍ JE KOMUNIKOVAT
Pracovníci ve školství však vědí, že změnit počet v současné době potřebných absolventů není otázkou měsíců, ale minimálně tří nebo čtyř let. Poradní skupina by ale určitě pomohla. "Navzájem bychom se informovali o možnostech škol nebo požadavcích regionálních zaměstnavatelů. Především by přinesla možnost komunikace," soudí ředitel jihlavské střední průmyslové školy Miroslav Vítů.
Většina škol si podobné informace sama sháněla i dříve, podle Vítů by však nový orgán přinesl možnost, že by se taková komunikace stala pravidlem. "Jsme v kontaktu s významnými strojírenskými podniky, sami si mapujeme terén, navazujeme kontakty s Hospodářskou komorou. Jde ale o to scházet se ve větším počtu a pravidelně," soudí ředitel průmyslové školy. Další nutností podle Vítů je, aby měl kraj možnost mluvit i do kapacity škol, aby ty mohly reagovat na požadavky trhu práce pružněji.
Nezbytností se stále více stane i flexibilita studentů a zároveň programy dalšího vzdělávání pro dospělé. "Proto se snažíme, aby všichni naši studenti měli bez ohledu na studovaný obor slušné jazykové vybavení, ovládali práci na počítači a nebyli jednoznačně orientovaní na konkrétní specializaci. V opačném případě by mohli mít obtíže při hledání uplatnění na trhu práce," řekl Vítů.
VE VÝHLEDU JE ZLEPŠENÍ
Zdá se však, že už se začíná blýskat na lepší časy. Letos poprvé se od útlumu strojírenství v devadesátých letech přihlásil na příslušné školy a učiliště dostatek žáků. "Asi už se podařilo přesvědčit rodiče, že to je obor, který je opět pro jejich potomky perspektivní," míní ředitel jihlavského úřadu práce Jiří Hrdlička.
Úřad zahájí krajský rekvalifikační program pro firmu Bosch Diesel, která nyní zaměstnává nejvíce absolventů strojírenských oborů na na Jihlavsku. Podle prognóz by měl během dalších dvou let nabrat ještě téměř tři tisíce nových pracovníků. "Sháníme zájemce. Kdo program absolvuje, má garantováno zaměstnání u Bosche. Je v lidech, zda v sobě najdou vůli rozšířit si vzdělání," řekl Hrdlička.
Práce poradního orgánu zřejmě nebude úplnou novinkou - školské úřady jeho funkci již sondováním situace se zástupci zaměstnavatelů či také odborářů částečně vykonávaly.
NEJASNOSTI TRVAJÍ
Příprava školské koncepce však bude složitější o skutečnost, že ačkoli bude o jeho podobě rozhodovat zastupitelstvo, které jej bude částečně platit a také školy provozovat, zároveň zbude část rozhodovacích pravomocí i dál na ministerstvu školství. To bude dál platit učitele a hradit další přímé náklady.
Samo financování provozu a rozvoje škol je zatím skryto ve hvězdách. "Můžeme to řešit až příští rok - podle toho, zda zastupitelstvo dá na školy nějaké peníze. Ale to je zatím neznámá, protože se stále neví, jak budou vlastně kraje financovány," upozornil Zdeněk Ludvík z krajského odboru školství.
Státní školy přejdou pod kraj postupně do počátku října. K 1. dubnu tak už přešlo pod jeho křídla 28 škol z jihlavského okresu, k 1. červenci bude následovat necelých 60 škol z Třebíčska a Havlíčkobrodska a jako poslední várka přejde k 1. říjnu podobný počet škol ze Žďárska a Pelhřimovska. Z ministerstva zemědělství také zároveň na kraj přejde devět zemědělských učilišť.
