Tajemný projekt ze slibným názvem Centrum tolerance má nahradit kritizovanou kafkovskou show. Ta pojímala dějiny skutečně netradičně - v jedné části byl například Adolf Hitler zrozen z rozpadající se postavy golema. O novém projektu, který má disneylandovou podívanou nahradit, však vedení společnosti Michael odmítá cokoli sdělit.
Nic konkrétního o něm neví ani Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny, která kostel spravuje. "O záměru jsme předběžně informováni, nic konkrétního nájemce zatím nepředstavil," tvrdí. Jelikož Balík loni v rozhovoru pro Večerník Praha připustil, že taneční party v kostele by mohly být důvodem pro vypovězení smlouvy, jeho současný nezájem o využití významné památky zapsané na listinu UNESCO, zaráží.
Mlčení zneklidňuje lidi, kteří již léta usilují o rehabilitaci chrámu. "Obávám se, že výsledkem bude opět zkratkovité a zkomolené představení různých náboženství a církví," říká Jiří Pešek z Centra starého sakrálního umění, jež je občanským sdružením. Upozornil, že se jedná o prodloužení smlouvy na šedesát let a definitivně není zažehnán ani prodej kostela. Vedení firmy Michael Peškovi dokonce zaslalo fakturu na sto milionů korun. Podle jeho názoru jako požadavek náhrady ušlého zisku kvůli jeho snahám kauzu medializovat.
Právě pod tlakem médií a veřejnosti se nedávno do sporů kolem stavby vložil i magistrát. Navrhuje ministerstvu kultury, aby státní majetek převedlo právě do vlastnictví Centra starého sakrálního umění. Radní Igor Němec jedním dechem připouští, že tento akt zůstane zřejmě bez efektu. Podle něj je to však jediné, co město může s vleklou kauzou udělat. "Město ke kostelu nemá žádný právní vztah. Přesto se na nás již léta valí stížnosti ohledně jeho využití," zdůvodňuje postoj radních Němec.
Stanovisko města zaskočilo ministerstvo kultury i Jiřího Peška. "O vlastnictví památky jsme nikdy neusilovali, jde nám o její rehabilitaci. Chceme veřejnou soutěž, která zajistí důstojné využití," tvrdí Pešek. Mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová zase namítá, že stát nemůže se svým majetkem handlovat. Naopak, musí respektovat řádně uzavřené smlouvy mezi Národní knihovnou a současným nájemcem.
Smlouva a především pak úpravy, které v kostele firma Michael udělala, jsou však v příkrém rozporu s podmínkami ministerstva samého. To pravidla nakládání s památkou stanovilo v roce 1994, tedy ještě před pronájmem kostela. Realita je jiná. Kostel nemá předepsanou střešní krytinu, železnými konstrukcemi je rozdělen v patra, do střechy byly vestavěny nepovolené vikýře. Navíc podle smlouvy sestavené Národní knihovnou by při výpovědi stát musel za stavební úpravy uhradit nájemci 30 procent vynaložených nákladů.
 Kostel svatého archanděla Michaela na Starém Městě. |
