Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Kolumbii zuří těžké boje o hlavní drogové cesty

  10:32aktualizováno  10:32
Téměř dvě desítky vojáků a nejméně sedm levicových povstalců padlo v prudkých bojích o kontrolu nad trasami v okolí města Dabeibá, které jsou klíčové pro pašování drog a zbraní v severozápadní Kolumbii. Po nedávné štědré finanční nabídce amerického prezidenta Billa Clintona kolumbijské vládě na boj proti drogám se země zmítá v drogové válce.
Žena vlevo pláče poté, co její rodiče byli uneseni poblíž kolumbijského města Cali

Žena vlevo pláče poté, co její rodiče byli uneseni poblíž kolumbijského města Cali - Lorena Gonzálezová, vlevo, zoufale pláče poté, co její rodiče byli uneseni levicovými gerilami poblíž výletního městečka Cali na jihozápadním pobřeží. | foto: ČTK

Kdo získá Urabá, získá cestu do Karibiku a Panamy
Do bojů, které vypukly už ve čtvrtek, se zapojilo na 400 povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Cílem levicových geril je ovládnout hlavní dálnici spojující metropoli departementu Antioquia Medellín s banánovou oblastí Urabá.

Urabá, která se táhne od karibského pobřeží Kolumbie k pralesní oblasti podél hranice s Panamou, je častým dějištěm střetnutí mezi levicovými povstalci a krajně pravicovými polovojenskými oddíly. Obě strany se snaží ovládnout síť silnic používaných při pašování narkotik a zbraní.

Kolumbijská armáda hlásí ztráty

Kolumbie je hlavním světovým producentem kokainu a 80 procent této drogy prodávané ve Spojených státech pochází právě odtud. Je také hlavním dodavatelem heroinu do USA.
Armáda zahájila ofenzívu za podpory bojových letadel a vrtulníků. Podle zástupce velitele kolumbijských ozbrojených sil generála Néstora Ramíreza je její snahou nejen zabránit povstalcům v útocích na vesnice v Urabá, ale také odříznout je od plantáží s kokou, případně mákem, za jejichž ochranu dostávají od obchodníků s drogami týdně milióny dolarů.

Televizní stanice RCN bez uvedení podrobností oznámila, že vládní síly ztratily spojení se 44 vojáky.

Vojsko národního osvobození uneslo 30 rukojmích
Komando Vojska národního osvobození (ELN), které je po FARC druhé největší kolumbijské povstalecké hnutí, v neděli uneslo množství lidí na silnici v blízkosti města Cali. Jejich počet různé zdroje odhadují na 30 až 50. Někteří ze zajatců byli povstalci překvapeni v restauracích v desetikilometrovém úseku silnice mezi Cali a přístavním městem Buenaventura na jihozápadním pobřeží Kolumbie. Další byli vyhnáni ze svých automobilů, když byli nuceni zastavit u falešných zátarasů ve stejném úseku silnice.

Tato oblast je tradičním cílem nedělních výletů obyvatel Cali. ELN uneslo loni v květnu přes 170 osob z kostela v Cali. Přes 80 jich několik hodin poté propustili, další však zadržovali týdny a některé dokonce přes půl roku.

Občanská válka v Kolumbii hned tak neskončí
Ačkoliv vláda s FARC dospěly v pátek k návrhům na uzavření příměří jako součásti mírových rozhovorů, nelze očekávat pokrok v celém procesu. Konec 36 let trvající občanské války v Kolumbii je tedy zatím v nedohlednu. Jenom od roku 1990 si boje vyžádaly na 35 tisíc životů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.