Prezident přijal opatření o půlnoci tamního času (7:00 SELČ) na základě článku 213 kolumbijské ústavy. Ta ho k tomu opravňuje v "případě vážného narušení veřejného pořádku ohrožujícího ústavní a bezpečnostní stabilitu státu".
Uribeho rozhodnutí tlumočil občanům ministr vnitra a spravedlnosti Luis Fernando Londoňo po dlouhém jednání vlády, které začalo v neděli večer. "Čelíme ozbrojeným skupinám, jejichž ničivé schopnosti den ode dne rostou. V této výjimečné době je opatření snadno pochopitelné," uvedl Londoňo.
Podle Londoňa by opatření nemělo porušovat lidská práva ani základní osobní svobody a rovněž by nemělo bránit běžnému fungování veřejných a státních orgánů.
Londoňo dále oznámil vyhlášení "výjimečného ekonomického stavu", který umožní kolumbijské vládě zavést mimořádná opatření k financování boje proti povstaleckým a polovojenským jednotkám.
Kolumbijská média, která citovala zdroje blízké prezidentovi, informovala, že jedním z takových opatření bude zavedení daně z velkého majetku. Ministryně obrany Martha Lucía Ramírezová upřesnila, že by do armádního rozpočtu takto mělo přibýt 778,5 milionu dolarů, které poslouží k zřízení dvou nových elitních jednotek o síle až 3000 mužů a k posílení policejních složek o 10 tisíc nových členů.
Přes mimořádná bezpečnostní opatření a přítomnost dvaceti tisíc policistů v metropoli Bogotě byl při Uribeho středeční inauguraci ve městě spáchán raketový útok. Ten si vyžádal životy minimálně 21 lidí, dalších padesát zranil. Útok je připisován povstalcům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), kterým dal nový prezident najevo, že je hodlá zkrotit silou.
Od středy zahynulo při bojích v jiných částech Kolumbie mezi povstalci a vojáky, případně příslušníky krajně pravicových polovojenských skupin, dalších 94 lidí, uvádí agentura AFP.
Uribe se rozhodl vést opačnou politiku než jeho předchůdce Andrés Pastrana, který chtěl jednáním dospět ke konci ozbrojeného konfliktu v zemi, ale neuspěl.
|
Vláda bojuje s rebely od 60. let |
|
Kolumbie od roku 1964 prožívá nejdelší krvavou občanskou válku v Latinské Americe. Konflikt si už vyžádal na dvě stě tisíc obětí. Jen v posledním desetiletí zahynulo na 35 tisíc lidí. Přes dva miliony lidí se stalo uprchlíky ve vlastní zemi. Gerily navíc ročně unášejí na 2500 osob, za které vyžadují výkupné. |
