Vědci z Univerzity Severní Karolíny želvu pojmenovali podle místa nálezu Carbonemys cofrinii, což v latině znamená uhelná želva. Z ostatků mohutného plaza se nejlépe zachovala lebka velká jako fotbalový míč.
Paleontology zaujaly především silné čelisti, které dokázaly rozmělnit cokoliv od velkých měkkýšů po drobnější krokodýly. "Pro takovouto obludu to asi byla snadná kořist," řekl podle serveru Livejournal výzkumník Dan Ksepka.
Spolu se svými kolegy našel také krunýř, který má v průměru 172 centimetrů a paleontologové věří, že náleží stejnému druhu. Carbonemys cofrinii se objevila asi pět milionů let po vyhynutí dinosaurů. Za své gigantické rozměry vděčila hojnosti jídla, nedostatku predátorů, velkému životnímu prostoru a změně klimatu.
"Podle fosilií rostlin nalezených na místě soudíme, že žila v tropickém prostředí. Tato želva zřejmě trávila většinu svého času ve vodě, přestože součástí jejího životního cyklu bylo kladení vajec na souši," vysvětlil Ksepka.
Ve stejné době, kdy žila obří "uhelná želva", se na území dnešní Jižní Ameriky dařilo i dalším gigantickým tvorům. Vědci zde například našli ostatky plaza Titanoboa cerrejonensis. Největší had v historii měřil 14 metrů.
