"Od počátku tu byl záměr, aby studenti, kteří chodí na školu, bydleli na internátě. Spousta romských dětí má totiž vysoké IQ, ale kvůli špatnému rodinnému zázemí končí jako nekvalifikované síly," říká ředitelka školy Jana Tlučhořová.
Většina studentů hodnotí školu jako náročnou, ale možnost na ní studovat pokládají za velkou čest. "Mezi Romy je to veliká prestiž dostat se sem. Naši jsou na mě pyšní. A já si nedělám iluze: kdybych chodila na střední školu u nás doma, za chvíli bych ji nechala," říká šestnáctiletá slečna, která má doma čtyři sourozence.
I když je romská sociální škola už v plném běhu, stále ještě se na ni obracejí rodiny se žádostí o přijetí svého dítěte. "Vodí sem i děti ze zvláštních škol a myslí si: 'Soukromá škola, tady si naše Sylvinka udělá maturitu.' Ale my tu nejsme od toho, abychom rozdávali Romům zadarmo středoškolské vzdělání! Jo to normální střední soukromá škola, skládají se sem náročné přijímací zkoušky," říká Tlučhořová.
Nájemníci okolních domů už také zazanamenali, že studenti nejsou žádní negramotní raubíři, jak se předem obávali. "Jsou opravdu slušní, tedy zatím. Zatím nás tu víc zlobí naši," říká mladá maminka s kočárkem a rukou ukazuje na hlouček "bílých", kteří sedí na lavičce opodál a hlasitě na sebe pořvávají.
Podle ředitelky Tlučhořové nebyl na škole zatím žádný větší problém: žádné drogy, žádné hádky, žádné nepřístojné pletky.
Přestože roční školné činí osmnáct tisíc, není na škole jen horní sorta Romu, jak se mnoho lidí domnívá. "Mnoho našich studentů pochází ze skutečně sociálně slabých rodin - většinu školného za ně platí nadace. Kolikrát i studentům půjčujeme, aby se mohli jednou za čtrnáct dnů podívat o víkendu domů," říká Viera Ščuková, která ve škole pracuje jako ředitelka internátu.
- pátek 9. října 1998
