Jižní Korea vylovila trosky potopené lodi Čchonan (15. dubna 2010)

Jižní Korea vylovila trosky potopené lodi Čchonan (15. dubna 2010) | foto: AP

Kimovi zemřel generál, který vedl vražedné útoky na Jižní Koreu

  • 7
Severokorejská média ohlásila smrt jedné z nejvýznamnějších postav KLDR. Generál Kim Kjok-sik skonal v neděli ve věku 77 let na selhání dýchacího ústrojí. Bývalý ministr obrany a někdejší náčelník generálního štábu armády se proslavil řízením dvojice útoků na jihokorejské cíle, při kterých v roce 2010 zahynulo 50 lidí.

Čtyřhvězdičkový generál Kim Kjok-sik byl považován za jestřába komunistického režimu. Údajně velel armádní jednotce, která v březnu 2010 torpédovala jihokorejskou korvetu, na jejíž palubě zahynulo 46 jihokorejských námořníků. Kim Kjok-sik prý v témže roce v listopadu řídil také ostřelování jihokorejského ostrova Jonpchjong, které si vyžádalo čtyři jihokorejské oběti. Svůj podíl na útoku na jihokorejskou loď nicméně KLDR stále popírá.

Násilnosti z roku 2010 zvýšily napětí mezi oběma Korejemi, které zůstávají technicky ve válečném stavu. Jejich vzájemný konflikt z let 1950-1953 totiž skončil pouze podpisem příměří, nikoli řádné mírové dohody.

Po potopení válečné lodi Čchonan Jižní Korea přerušila většinu politických a obchodních styků se svým severním komunistickým sousedem a tato omezení přetrvávají převážnou většinou dodnes. Opatření blokují všechny mezikorejské projekty spolupráce kromě činnosti společné průmyslové zóny Kesong.

KLDR a zbrojení

Smrt slavného generála však KLDR v uplynulých dnech zmírnila úspěchy na poli zbrojení. KLDR by podle serveru The Guardian mohla mít už do tří let plně funkční ponorku schopnou odpalovat podmořské balistické střely. Sdělil to jeden z představitelů jihokorejského ministerstva obrany poté, co KLDR v sobotu takovou balistickou střelu otestovala (více o testu zde)

„Považujeme test střely SLBM (submarine-launched ballistic missile) za velmi vážnou záležitost vyvolávající obavy. Vyzýváme Severní Koreu, aby okamžitě zastavila vývoj balistických střel odpalovaných z ponorky, které narušují stabilitu Korejského poloostrova a celé severovýchodní Asie,“ prohlásil mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Kim Min-sok.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un, který na test o víkendu osobně dohlížel, prohlásil, že „nyní má jeho země strategickou zbraň světového významu schopnou zasáhnout a zničit v kterémkoli moři nepřátelské síly omezující suverenitu a důstojnost KLDR“.

Jihokorejský expert, kterého citovala agentura Reuters a který si s ohledem na citlivost tématu nepřál být jmenován, prohlásil, že fotografie zachycující sobotní odpal severokorejské rakety z mořských hlubin vypadají autenticky.

Dosah zmíněné rakety ale nemohl být potvrzen z nezávislých zdrojů. Podle některých odborníků šlo spíš o zkoušku počáteční fáze odpalu střely z nosiče než o řádný raketový test. Střela totiž prý uletěla jen pár stovek metrů.

Technika na počátku vývoje

Jihokorejská vláda konstatovala, že severokorejská technologie je stále „v počáteční fázi“ a že Pchjongjang stále potřebuje čas, aby byl její systém podmořských balistických střel plně funkční. Podle jednoho z činitelů jihokorejského ministerstva obrany by ale KLDR mohla dokončit vývoj akceschopné ponorky s balistickými střelami během dvou až tří let.

SLBM je balistická střela odpalovaná z ponorky, která dokáže dopravit na místo určení s vysokou přesností bojovou hlavici, většinou vybavenou jadernou nebo termonukleární náloží. Raketonosné jaderné ponorky mají velký strategický význam, neboť mohou zůstat skryty před satelity protivníka a odpálit svůj náklad v relativním bezpečí hlubin oceánu. To je činí nezranitelnými při prvním úderu směrovaném proti nukleárnímu arzenálu dané země. Mohou také provést odvetný úder, pokud by byly všechny pozemní jaderné síly zničeny.

KLDR čelí kvůli svému raketovému a jadernému zbrojnímu programu sankcím OSN. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu od konfliktu v letech 1950 až 1953, který skončil jen podpisem příměří, nikoli řádné mírové dohody.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video