Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Karlově mostě je „zapomenutá“ římská malta, vejce už zase ne

  16:04aktualizováno  16:04
Autoři učebnic dějepisu, kteří se zabývají Lucemburky, mohou mít těžkou hlavu. Ještě před dvěma lety vědci oznámili, že v Karlově mostě jsou stopy vaječných bílkovin, jak praví pověst. Dnes je to jinak. Analýza sondy z jedné části mostu zjistila, že vaječný protein nebyl užitý v měřitelném množství.

Použití vajec archeologové vylučují na základě ze sondy s označením K7 (na snímku). Ta je v mostním oblouku nad Čertovkou. | foto: Vysoká škola chemicko-technologická

Vzpomínáte? Bylo to v roce 2008, když Vysoká škola chemicko-technologická v Praze oznámila, že "k našemu velkému překvapení se nám podařilo prokázat přítomnost vaječných bílkovin". Biochemici to prohlásili po analýze vzorku, odebraného při opravě mostu.

Jenže teď se zase zdá, že středověké předchůdkyně českých nosnic vstoupily do učebnic dějepisu jen dočasně.

"Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla," tvrdí na základě svého nejnovějšího průzkumu vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR.

Přesněji řečeno, podíváme-li se do obšírnější zprávy: "Z provedených měření jednoznačně vyplývá, že při stavbě Karlova mostu, resp. při přípravě malty pro výplňové zdivo, nebyly do malty přidávány organické látky obsahující proteiny (obecně řečeno vajíčka, mléko, klih apod.)."

Přepište dějiny: místo vajec římská malta

Vědci se nyní dušují, že pracovali na "opravdu původní maltě". Zjistili přitom věc neméně zajímavou než vaječné bílky: na mostě našli stopy "římské malty", jejíž receptura byla až donedávna považována za ztracenou s pádem Říše římské. Objev ale ukazuje, že znalost římských stavitelů pronikla i do české kotliny. Což nezní tak dobře, jako vejce, ale do učebnic dějepisu to zřejmě prorazí taky.

ZÁNIK ŘÍMSKÉ ŘÍŠE A KARLŮV MOST

Západořímská říše zanikla v roce 476 našeho letopočtu, Východořímská (Byzantská) říše definitivně v roce 1453 pádem Konstantinopole. Stavba Karlova mostu započala v roce 1357, tedy ještě před pádem Byzance - ale daleko od "civilizovaného" jihu.

"Tento typ malty (vzniklé tuhnutím a tvrdnutím vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchané ve vodě), vhodné pro vodní stavby, vymysleli a na svých významných strategických stavbách používali staří Římané. Zatím nikdo nepředpokládal, že se takto kvalitní typ malty mohl používat v zemích Koruny české," uvádí v tiskové zprávě VŠCHT.

Římská malta vynikala značnou pevností při příznivé tuhosti a nízké objemové hmotnosti. "Těmito vlastnostmi připomíná středověká malta z Karlova mostu dnešní lehké konstrukční betony, z nichž se staví například moderní mosty nebo vrtné plošiny na ropných polích v moři," říká Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

"Naopak, kdyby se bývala do malty přidala vejce, ztratila by malta svou obrovskou pevnost a tuhost, kterou má," dodává Miroslava Novotná z Vysoké školy chemicko-technologické.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.