Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ghetta v Karlovarském kraji rychle rostou. Za šest let se zdvojnásobila

  13:48aktualizováno  13:48
Počet chudinských ghett v Karlovarském kraji se za uplynulých šest let zdvojnásobil. Odborníci napočítali jednatřicet takových špatných adres - ulic, čtvrtí, domů, v nichž odhadem žije sedm tisíc lidí. Z nich 70 procent tvoří Romové.

V obci Rovná na Sokolovsku dnes není jediný zaměstnavatel. Jeden z obyvatel obce postává v průchodu spojujícím hospodu, poštu, úřad, obchod a sedmipatrové paneláky. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V sociálně vyloučených lokalitách, jak se problémovým místům úředně říká, většina obyvatel marně hledá práci a vězí hluboko v dluzích bez valné šance na lepší vyhlídky.

Autoři analýzy, kterou si nechal zpracovat Karlovarský kraj, podrobně ghetta zmapovali. A připojili neradostné upozornění: Do pěti let se počet zdejších lidí na okraji společnosti může vyšplhat na deset tisíc. To by znamenalo, že by se problém týkal už každého třicátého člověka v regionu.

Tereza Dvořáková z firmy TD kontext v závěrečné zprávě k průzkumu nastínila, že jak se budou lidé s existenčními starostmi shromažďovat, poroste i napětí mezi romskými a ostatními obyvateli.

"Situace může eskalovat v nepříjemný a v některých případech i otevřený konflikt, jakého jsme byli svědky v letech 2011 a 2012 ve Šluknovském výběžku." Politici neberou údaje přímo z terénu na lehkou váhu.

Vítěz krajské zakázky musí zaměstnat sociálně vyloučené

"Situace je mnohdy bezútěšná, nešťastná, nebezpečná," uvědomuje si náměstek hejtmana pro sociální oblast Miloslav Čermák. Kraj toho mnoho dělat nemůže.

Snaží se do některých svých zakázek zapojit podmínku, že vítěz musí zaměstnat určité procento lidí ze sociálně vyloučených lokalit. Poprvé se to podaří v soutěži na sekání bolševníku na území celého regionu (více čtěte zde).

Odborníky šokuje tempo, jakým se lidé do bezvýchodných situací v podobě statisícových dluhů dostávají. Za nájem platí soukromníkům průměrně pět až šest tisíc měsíčně. Obecní byty bývají až o polovinu levnější.

Terénní pracovníci občanských sdružení ale narazili například na ubytovně v Ostrově na sumu osm tisíc a v Horním Slavkově na 14 tisíc korun za byt.

Stav bytů přitom bývá i přes nehorázné platby otřesný.

"Někteří majitelé se o domy nestarají, nejsou vůbec k zastižení, nereagují," konstatovala Lucie Halouzková z občanského sdružení Světlo Kadaň. V terénu pomáhá a radí lidem v sedmi městech od Ostrova a Jáchymova až po Horní Slavkov.

Vodu bere ze studánky, topí přímotopem

V panelových domech v odlehlé Rovné na Sokolovsku žijí neplatiči odříznuti od tepla, teplé i studené vody.

"Vodu mi vozí syn ze studánky v petlahvích. Přes zimu jsem si přitápěla elektrickým přímotopem. Nevím, jak zaplatím za proud, až mi přijde vyúčtování. Je to tu zoufalé," řekla jedna z obyvatelek paneláku. Starosta Rovné Jaroslav Janda nálepku sociálně vyloučené lokality striktně odmítá. A chce podat žalobu na všechny včetně krajského úřadu, kteří nálepku obci dávají.

Průzkum zjistil, že lidé se za bydlením přesunuli do menších obcí. Ty ale mají jen omezené rozpočty a neřeší sociální a ekonomickou situaci chudých. Některé radnice aspoň podporují fungování dluhové poradny.

Města jako Sokolov, Rotava nebo Žlutice se snaží zaměstnat Romy nebo to plánují. V roce 2006 se k nejhorším místům řadil i Habartov, teď ze seznamu špatných adres vypadl.

Mezi nejpostiženější města a obce podle průzkumu patří Chodov, Nejdek, Dasnice, Svatava a Wolkerova ulice v Chebu. Dobré příklady pisatelé analýzy našli v Rotavě, kde město zavedlo dluhové prázdniny (při splacení dluhu odpouští úroky). Nebo Žlutice, které cíleně zaměstnávají dlužníky a domlouvají se s nimi na splátkovém kalendáři.

Ve všech ghettech jsou ale rozšířené lehké drogy. V těch větších experimentují mladí i s pervitinem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.