Údaje o mrtvých a zraněných, stejně jako informace o průběhu incidentu, se různí. Svou vlastní verzi této násilné události přinesla jak armáda, tak Muslimské bratrstvo. Podle ministerstva zdravotnictví mohlo být zraněno 435 lidí. Televizní stanice al-Džazíra hovoří až o 500 raněných.
Muslimské bratrstvo na svých webových stránkách uvedlo, že přišlo o život 53 jeho přívrženců. Egyptští záchranáři zatím potvrdili 51 obětí, mezi nimi i děti a ženy.
Příčiny vypuknutí pondělních ranních násilností nejsou zatím zcela jasné. Islamisté hovoří o tom, že armáda zahájila palbu na stovky vsedě demonstrujících lidí. Vojáci údajně zaútočili ve chvíli, kdy se protestující připravovali k pravidelné modlitbě, kterou korán předepisuje za úsvitu.
"Modlili jsme se za úsvitu, když jsme uslyšeli střelbu... Stříleli na nás slzným plynem, broky, gumovými projektily - vším. Pak použili ostré náboje," popsal agentuře Reuters jeden z účastníků protestu, kterého údajně do nohy trefil právě ostrý náboj.
Armáda střelbu u kasáren označila za "teroristický útok" ozbrojených členů této islamistické strany. Mursího přívrženci se totiž podle armády snažili přelézt zeď a násilím se dostat dovnitř komplexu, kde je zadržován Mursí. Zasahující lékař pro televizní stanici al-Džazíra uvedl, že ze zraněných lidí utrpěla většina poranění hlavy.
Muslimské bratrstvo po incidentu v prohlášení vyzvalo Egypťany, aby povstali proti těm, kteří "chtějí ukrást" jejich revoluci. Podle al-Džazíry v pondělí rovněž úřady zavřely centrálu bratrstva v Káhiře s odůvodněním, že se v ní nacházely zbraně.
Střelba bude mít dopad na vytváření přechodné vlády
Prozatímní vedení země označilo násilí za důsledek snahy protestujících zaútočit na objekt republikánské gardy a ustavilo soudcovskou komisi k vyšetření celého incidentu. Dočasné vedení v čele s prezidentem Adlím Mansúrem vyzvalo demonstranty, aby se nepřibližovali k žádným vojenským objektům. Podle prezidentova mluvčího pondělní násilnosti nezastaví snahu o zformování nové egyptské vlády.
Reakce USAAmerický Bílý dům a ministerstvo zahraničí, které výzvu islamistů k povstání odsoudily, vyzvaly přechodné vedení v Egyptě, aby se vyvarovalo násilného potlačování projevů nesouhlasu a zasahování do svobody médií. Také vyzvaly všechny zúčastněné strany, aby se neuchylovaly k dalšímu radikálnímu chování. Mluvčí Bílého domu Jay Carney řekl, že Washington si vezme dostatečný čas na rozmyšlenou, zda má Mursího svržení vnímat jako státní převrat. Dodal také, že není v zájmu USA překotně zasahovat do hospodářské pomoci, kterou v současnosti Američané Egyptu dodávají. |
Liberální kandidát na dočasného egyptského viceprezidenta Muhammad Baradej násilný akt taktéž odsoudil a prohlásil, že země "s krajní naléhavostí potřebuje" usmíření znesvářených stran. Vyzval rovněž k okamžitému vyšetření události.
Radikálně islamistická strana Núr v reakci na incident oznámila, že odstupuje z jednání o vytvoření nové přechodné vlády. Uvedl to mluvčí této saláfistické, druhé nejsilnější proislámské formace v zemi, který na Facebooku nazval událost "masakrem spáchaným republikánskou gardou". Strana již o několik hodin dříve sdělila, že nepodporuje návrh na to, aby se prozatímním premiérem stal levicový právník Zijád Baháildín a viceprezidentem liberál Muhammad Baradej.
Od středy, kdy prezidenta Muhammada Mursího svrhla armáda, panuje v zemi napětí. To umocnily páteční nepokoje provázené potyčkami mezi exprezidentovými stoupenci a odpůrci, při nichž zahynuly desítky lidí.
Statisíce stoupenců i odpůrců Mursího se shromáždily v Káhiře a dalších místech i v neděli. Demonstrace, které svolalo Mursího konzervativní Muslimské bratrstvo, což je nejsilnější politické hnutí v zemi, i Mursího oponenti z liberální organizace Tamarod, se však tentokrát uskutečnily podle agentur v poklidu.
