Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V jihlavském podzemí světélkuje willemit. Jak se tam dostal, vědci nevědí

  16:58aktualizováno  16:58
Odborníci už vědí, co světélkuje ve dvou chodbách jihlavského podzemního labyrintu. Je to nerostná látka willemit. Vyplynulo to z chemické analýzy vzorků látky ze stěn svítících chodeb. Stále se ale neví, jak se willemit na dva souvislé úseky stěn dostal.

Světélkování willemitu v jihlavském podzemí (4. května 2009) | foto: Město Jihlava

"Končí hypotézy odborníků i různých chytráků, kteří vysvětlovali světélkování chodby nadpřirozenými jevy. Záhadou ale zůstává, jak se tam látka obsahující willemit dostala," řekl Jan Šustr ze správy jihlavského podzemí.

Svítící chodba byla objevena v roce 1978, o rok později z jejích stěn jihlavští jeskyňáři poprvé odebrali vzorky ke zkoumání. Výsledky analýz však známy nejsou. Další vzorky odebrali v 80. letech, kdy si je jeskyňáři nechali analyzovat v tehdy kvalitně vybavených laboratořích JZD Práče.

"Už tyto analýzy zjistily, že v chodbách je willemit, který po ozáření UV světlem žlutozeleně svítí," řekl Šustr.

Světélkování willemitu v jihlavském podzemí (4. října 2009)

Willemit se na stěnách chodby nachází jako součást zatím neznámé hmoty, kterou tvoří převážně baryt a wurtzit. Willemitu je tam asi jedno procento. "Ve všech vzorcích je willemitu toto nepatrné množství, ale dokáže způsobovat i svícení stěn," uvedl Šustr.

Jeskyňáři zatím nevědí, zda je willemit součástí nátěrové, či spárovací hmoty. "Místy je to kašovitá hmota, jinde je to jako nátěr a zase jinde to vypadá jako jílovitá výplň," vysvětlil Šustr.

Značení pro vojáky?

Svítící chodba je zhruba v desetimetrové hloubce pod povrchem. Za války byla nad tou částí podzemí kasárna wehrmachtu.

"Ti tam stoprocentně měli kryt, takže si možná značili cestu do něj nějakými fosforeskujícími šipkami. To vysvětluje, proč tam svítí i beton z roku 1968: voda látku vyplavuje ze stěn a ta se pak vstřebává do betonu, kde jsou svítící skvrny," řekl Šustr.

"Nevíme, co se s touto částí podzemí dělo po válce, protože po odsunu Němců v podzemí dlouhé roky nikdo nebyl. Pak byla v těch místech i Velká kasárna naší armády, nátěr tam mohl vzniknout za té éry," nevylučuje Šustr.

Světélkování willemitu v jihlavském podzemí (4. října 2009)

V jihlavském podzemí je ještě jedno podobně světélkující místo, a to v chodbě přístupné zamřížovaným vstupem od Brněnské ulice poblíž křižovatky se Znojemskou. Tuto část podzemí zatím správci neplánují zpřístupnit turistům.

"Toto druhé místo se zdá, že světélkuje víc, možná je to tím, že v první svítící chodbě návštěvníci nátěr osaháváním postupně stírají. Ale nezdá se, že by tam ta hmota ze stěn mizela," míní Šustr.

Další vzorek látky ze svítící chodby ještě nyní analyzují odborníci z Masarykovy univerzity v Brně.

Světélkování willemitu v jihlavském podzemí (4. října 2009)

Dvanáctimetrový úsek svítící chodby jihlavského podzemí vzbuzuje zájem už po desetiletí. V roce 1995 tajemně zářící stěny zkoumal záhadolog Ivan Mackerle. Už podle jeho tehdejšího zjištění stěny chodby září jen po předchozím nasvícení, jde tedy o fotoluminiscenci způsobenou luminoforem umělého původu.

Mackerle soudil, že jím byl baryt, přidávaný za 2. světové války do svítivé chemikálie Lichtgelb, vyráběné továrnou IG Farben Leverkusen. Užívala se jako nátěr coby nouzové osvětlení protiletadlových krytů.

Jihlava spravuje 25 kilometrů chodeb

Magistrát spravuje 25 kilometrů podzemních chodeb, šachet a staré kanalizace, podzemí celkem zaujímá plochu 50 tisíc čtverečních metrů. "Rozsahem podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je jihlavské podzemí druhým největším na území republiky," řekl mluvčí radnice Radek Tulis.

Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra. Sklepní prostory, které se nacházejí dva až čtyři metry pod povrchem, tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky čtyř až šesti metrů.

Pod některými objekty bylo v hloubce osmi až čtrnácti metrů vybudováno i třetí podlaží. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak o dvě století později. V 17. století byly některé chodby zpevněny cihlovou podezdívkou a část labyrintu propojena krátkými spojovacími chodbami.

Podzemní chodby jsou široké 0,8 až 2,5 metru, vysoké 1,2 až 3,5 metru. Další významnější úpravy byly udělány v 60. letech, kdy byla část chodeb opět vyzděna a zpevněna betonem. V 90. letech byly upraveny všechny vstupy do chodeb, do té doby zčásti poměrně volně přístupných.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.